Krásná literatura a matematika – zdánlivě zcela odlehlé
disciplíny. Běžní čtenáři románů a básní si ale patrně neuvědomují, v kolika proslulých literárních dílech už narazili na motivy související s matematikou.
Kniha Martina Páchy je věnována problematice vztahu komunistického režimu k náboženským denominacím, jež se v letech 1948–1989 pohybovaly na hraně legality, resp. těm, jež nebyly státem uznány jako povolená náboženská společenství.
Tato knížka je třetím pokračováním „lidopisné“ publicistiky hudebníka (Poutníci, Teagrass), rozhlasového a časopiseckého redaktora a publicisty Jiřího Plocka (1961).
Všechny eseje této sbírky krouží kolem otázky, jaká etika, jaká politická kultura a jaký způsob vlády odpovídá antropocénu – věku odpovědnosti člověka za planetu Zemi.
Třetí svazek Díla J. K. Šlejhara zahrnuje dvě povídkové sbírky z konce 19. století, které představují pozoruhodné rozšíření autorova tematického záběru i způsobu uměleckého zobrazení.
Někdo říkal, že zelení hroši neexistují. A co si o tom myslí zelený hroch? Občas jen stačí rozhlédnout se kolem sebe. Jindy pomůže mít pár dobrých kamarádů, kteří vás mají rádi přesně takové, jací jste.
Deformace psychologického prostoru způsobené agorafobií a klaustrofobií na konci devatenáctého století se záhy začaly projevovat také v architektuře, urbanismu či filmu.
Severský psychologický román či intelektuální thriller psaný sevřeným poetickým jazykem, kde vypravěč, zkušený diplomat OSN, pomalu odhaluje pravdu o politicky motivované smrti své dcery, aktivistky na Blízkém východě.