Psát o výchově prý není trendy. Všichni už s tím přestali. Závažnost věci přitom je setrvale vysoká! Proto šestý svazek Munice přináší lekci z pedagogiky, z vědy, která je zároveň profesí, ale i praxí mnoha z nás.
Hluboké rozpory trhají křehké předivo společnosti západního světa: prosperující města stojí proti odstrčenému venkovu, špičkově vzdělaná elita proti lidem, pro něž je kvalitní vzdělání finančně nedostupné, bohaté země proti chudým.
Do rukou se čtenářům dostává svazek věnovaný rozmanitým aspektům činnosti Komunistické strany Československa a její působení v období tzv. normalizace (1969–1989) a v transformačním období na počátku devadesátých let dvacátého století.
Koncept se pod názvem základní nepodmíněný příjem (ZNP) stal jedním z velkých témat naší doby. V posledních letech o něm zapáleně diskutují odborníci i široká veřejnost napříč sociálním i politickým spektrem.
Historik Jiří Suk v knize Labyrintem revoluce: Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize pojednává o československé listopadové revoluci roku 1989 syntetickým způsobem, na základě důkladného studia, s kritickým nadhledem.
Tato kniha pojednává o mystických řádech u albánského obyvatelstva na Balkáně s důrazem na bektášíjský řád, jehož světové centrum se od roku 1930 nachází v Tiraně, hlavním městě Albánie.
Hawking ve své poslední publikované knize určené širokému okruhu čtenářů zkoumá řadu z největších záhad vesmíru, i potenciální problémy, kterým čelí nebo může čelit lidstvo na naší domovské planetě.
Autoři knihy Tělo 2.1: bolest v proměnách času a kultur si předsevzali probádat různé podoby bolesti. Mnoha příklady autoři na bohatém historickém, etnografickém a antropologickém materiálu ukazují, že bolest je tvárný kulturní jev.
