Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války.
Osvětim 1941. Němci okupují Polsko a dívka jménem Sofia se nedokáže podívat do očí vlastnímu otci. Její matka a otcova zbožňovaná manželka v jedné osobě je totiž židovka. Jak je tedy možné, že jde její otec tak ochotně na ruku Němcům?
Serena Parisová se rozhodla veřejně vystoupit a oznámit světu, co je zač. Její existence coby křížence mezi vlkodlakem a člověkem měla urovnat staletí trvající rozkol mezi oběma druhy.
Když se Šarlotina kamarádka Nuria po narozeninové oslavě na lesním hřišti nevrátí domů, Pavel ví, co musí udělat: vydá se s Dustym ztracenou dívku hledat.
Hamburk, 1939. Když se o Sonju Caspariusovou začne zajímat vysoce postavený nacista, zpočátku jí to lichotí, přestože její důvěrně známý svět získává stále více trhlin.
New York čtyřicátých let. Temná zákoutí, zchátralé byty a čekárny veřejných nemocnic. Feťák se stal jedním z prvních a zároveň nejzásadnějších textů beatnické generace. Je to příběh syrový, neuhlazený a až příliš skutečný.
Elfí kouzelnice Frieren se svou družinou porazila Krále démonů a jako oslavovaní hrdinové se vracejí do hlavního města. Přestože dobrodružstvím strávili drahných deset let, dlouhověká Frieren jej vnímá pouze jako krátkou kapitolu své životní pouti.