Člověk stvořil „něco“, co ho v mnoha ohledech už dnes převyšuje a každým dnem se toto „něco“ rychle učí a sílí. Co udělá umělá inteligence s lidským rodem?
Toto fenomenální dílo lze chápat jako úvod do budhistického nazírání duchovní skutečnosti. Seznamuje čtenáře s meditačními technikami, osvětluje fenomény karmy a znovuzrození, radí, jakým způsobem se připravit na cestu ke smrti.
Každý z nás je konkrétní osobou, žijící svůj individuální život a pohlížející na svět ze své vnitřní, subjektivní perspektivy. Zároveň však všichni máme schopnost zaujmout vůči tomuto prvotnímu stanovisku odstup a dívat se na sebe i na svět „odnikud“
Příznivé klimatické podmínky Egypta umožnily dochování rukopisů různého obsahu a rozličných literárních žánrů. Jedinečné svědectví o tom podává soubor koptsky psaných textů, který je znám pod názvem rukopisy z Nag Hammádí.
Kniha obsahuje pasáže z knih Józefa Tischnera a rozhovorů s ním ve výběru a uspořádání spisovatele Wojciecha Bonowicze. Úryvky jsou přehlídkou témat, která polský filosof a katolický kněz vnímal jako naléhavá a opakovaně se k nim vracel.
Dějiny filosofie jasně a stručně ve svém druhém, výrazně rozšířeném vydání přinášejí oproti prvnímu vydání v r. 2008 znatelně obsahově obohacené kapitoly týkající se indické, antické a křesťanské filosofie.
Kde najít radost? Odkud získat sílu? Jak čelit různým strachům? Jak se vyrovnat se smrtí blízkého člověka? A co si počít s depresivními myšlenkami, které se stále vracejí?
Kniha mapuje terén palčivý pro člověka vždycky a v současnosti zejména. Doporučení typu „poznej sebe sama“ či „buď sám sebou“ i otázky jako „odkud přicházím“, „kam jdu“ a hlavně „kdo jsem“ se vkrádají do mysli stále ...
Klasické dílo sedmnáctého století se stalo „učebnicí“ mnoha světců (Terezie z Lisieux). Termín „milost přítomného okamžiku“ vyjadřuje moudré uspořádání stálého napětí mezi aktivitou a pasivitou v hledání Boží vůle.
Vzpomínky, texty a rozhovory
Kniha vyšla u příležitosti 90. narozenin významného českého teologa a bojovníka za svobodu myšlení a života v době komunistické totality.
G. M. Tamás je dnes znám jako marxista, bývalý disident a liberální postdisident, není však známo, jak režimy před rokem 1989 a po něm vlastně analyzoval. Tento výbor si klade za úkol napravit právě tento nedostatek
Vladimír Solovjov (1853–1900), významná osobnost mezináboženského dialogu, autor mnoha filosofických a teologických děl, s dalekosáhlým vlivem na současníky i následné generace píše slavné Tři rozhovory, ve kterých je zahrnutá Legenda o Antikristu.
Má-li věda za cíl poznání a ovládnutí světa, je umění především prostředkem poznání nás samých. Ba co víc, umožňuje nám nahlédnout, že každé poznání je v nějakém ohledu sebepoznání, jak to explicitně hlásá filosofie německého idealismu.
Kultovní kniha americké literatury, podobně jako Kerouacův román Na cestě či Hellerova Hlava XXII. Spojuje zdánlivě neslučitelné žánry cestovního deníku, románu a filozofických úvah.