Nejprodávanější tituly - březen 2026
české dějiny

Fenomén veksláctví z nečekaných úhlů.

Okupace zbytku českých zemí německou brannou mocí roku 1939 patří k nejtragičtějším událostem našich novodobých národních dějin.

Kniha sleduje vývojový oblouk, jaký slovenská společnost opsala v letech 1918–1998, a dochází k závěru, že Slováci svůj historický čas nepromarnili. Slovenské století je knihou i o společných česko-slovenských dějinách.

Bitva na Bílé hoře zaměstnávala a zaměstnává generace historiků. Jedna z nejproslulejších a legendami nejvíc opředených událostí českých dějin je zkoumána ze všech stran a autoři přichází stále s novými poznatky a jejich interpretacemi.

Nejkrutější věznice ve stalinském Československu byla v Leopoldově. Dne 2. ledna 1952 se tam odehrál legendární útěk. To, co se nejdřív zdálo nemožné, se rychle proměnilo v jeden z nejnapínavějších a nejsilnějších příběhů.

Druhý díl knihy "Československého sveta v Karpatech" je věnován dějinám všedního dne na Podkarpatské Rusi v období, kdy Podkarpatsko bylo součástí ČSR.

V nové knize edice Dny, které tvořily české dějiny autor živě a barvitě líčí událost, která je obecně známá především z Vávrova filmu Jan Hus, totiž zatčení a popravu tří mladíků, kteří se „provinili“ vyrušováním při kázání v kostele.

Bitva na Bílé hoře bývá označována jako největší prohra českých dějin, jako národní tragédie nejhoršího dosahu. Málokteré bitvě byl přisuzován tak tragický význam jako této krátké vojenské srážce, která netrvala ani celé dvě hodiny.

Otazníků a záhad, které po sobě zanechala první republika, je víc než dost. Dodnes se třeba spekuluje o úloze tajných spolků při jejím vzniku či původu prvního prezidenta, o jeho společenských, korupčních a špionážních aférách.

Velmi populární, stručné a přehledné historické minimum českých dějin.

Kniha pojednává o období závěru 18. a 1. poloviny 19. století, kdy české země prošly nejprve složitou érou revolučních a napoleonských válek, aby v období po vídeňském kongresu zažily sice mírové období.

Autoři mapují členitou oblast kultury a životního stylu v padesátých a šedesátých letech pomocí sond do oblastí každodenního života tehdejšího Československa. Kniha získala cenu Magnesia Litera 2012 za literaturu faktu.

Autor si vedle politiky, válek a hospodářství všímá i kultury a umění baroka, rokoka a klasicismu, rozvoje vědy a techniky i nastupující industrializace a počátků národního obrození, módy a životního stylu.

Publikace vyvrací řadu mýtů vážících se k různým aspektům poválečného vývoje v Československu, především pak ten, že vyhnání německé menšiny bylo důsledkem rozhodnutí velmocí, kterému se naše vláda jen "podřídila".

Kniha Pražské synagogy si všímá historie i nové podoby sedmi nejvýznamnějších pražských synagog. Přináší podrobný umělecko-historický popis těchto unikátních památkových objektů židovské Prahy doplněný bohatou fotografickou dokumentací.

Předmětem knihy je klíčové období, v němž skončil emancipační proces formování novodobého českého národa, který po skončení 1. světové války získal i politickou samostatnost