Tato kniha je desátým dílem velkolepého projektu známého ruského prozaika Borise Akunina Dějiny ruského státu. Zajímavé je, že Akunin se původně proslavil dnes už legendárními detektivkami, které se odehrávají v epoše carského Ruska.
Historik Jiří Padevět zpovídá spisovatele a herce Ivana Krause. „Malodivadelník“ se narodil za války židovskému otci, kterého poznal až po jeho návratu z Osvětimi.
Knižní rozhovor s Dominikem kardinálem Dukou, který vedl historik Marek Šmíd, vznikal na jaře a v létě roku 2025 v Arcibiskupském paláci na Hradčanech.
Kniha se zabývá osobností Jiřího Muchy v kontextu dějin 20. století a nahlíží jej nejen jako spisovatele, ale jako překladatele, cestovatele, propagátora díla svého otce Alfonse Muchy.
Zdeněk Dobrý o svém díle říká: „Přes třicet let zapomínáme, vedle velkých osobností, že máme znát souvislosti všech dramatických událostí, které na světová jeviště přináší čas.
Atmosféra časů dávno minulých, silné zdi byvších staletí, úzké portály, rozmanitá domovní znamení a pestrá paleta slohů a stylů, to všechno jsou domy staré Prahy. Malé paláce se zakletým tajemstvím.
Popová historie, jak ji psaly ženy Chápání lidské tvorby a tvořivosti bylo a stále je poznamenané patriarchátem. Co je pro muže samozřejmostí, pro ženské autorky stále znamená výzvu a bitvu navíc. Málokde to je tak zřejmé jako v populární hudbě.
Vzpomínky jsou zvláštní věc. Mohou být bolestivé i krásné, ale vždycky jsou naše. Tato kniha je sbírka vzpomínek, které formovaly život lékaře a spisovatele Františka Koukolíka.
Profesor Pavel Pafko letos v červenci slaví pětaosmdesátiny, o rok později pak šedesát let v témže zaměstnání, totiž jako břišní a hrudní chirurg III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Případ smrti Jana Masaryka je jednou z našich nejdiskutovanějších záhad. Přitom jde o záhadu naprosto zbytečnou. Jan Masaryk zemřel náhle v době, kdy se komunisté ujímali moci. Jeho smrt okamžitě označili za sebevraždu a veřejnost jim neuvěřila.
Ve strhujícím životopisném románu sleduje Monika Czernin stopy své neobyčejné pratety Nory Kinské a nechává před našima očima vyvstat obraz ženy mladé, odvážné a plné života.
Dvojice autorů se dívá se na Hynka jako na nevšedního člověka: nikoli jako na idol nebo na rozervaného „rebela bez příčiny“, ale celistvě a s vědomím soukromých i společenských souvislostí.