Román nejčtenějšího současného islandského spisovatele Jóna Kalmana Stefánssona je lakonickým popisem života rybářské obce nacházející se ve fjordu poblíž severního pólu. První díl trilogie (2.díl Smutek andělů).
Hříšné vášně, dílo neznámého autora, pojednávají o skupině mladých aristokratů obojího pohlaví, kteří tráví kratochvilný čas na návštěvě u markýze v loveckém zámečku.
Hlavní hrdinka a současně vypravěčka románu žije v Londýně, kam odešla po listopadu 1989 za prací a kde nyní čeká své první dítě. Nadcházející mateřstí ji v myšlenkách vrací do dětství v komunistickém Československu a vyvolává i zasutou vzpomínku...
Soubor povídek s detektivní zápletkou, obsahující témata z černé kroniky. Zdánlivě neřešitelné záhady jsou tu často logicky vysvětleny, ale nenaznačeno, na čí straně je zlo, což je výsledek autorova vyznávání filozofie relativismu.
Pátý román spisovatele oceněného cenou Magnesia Litera. Nejznámější pražský chrám postihnou strašlivé události: na zdech se objevují znamení s rohy, v zamrzlých kropenkách se zrcadlí budoucnost a v relikviářích přibývají čerstvé ostatky neznámého původu.
Patnáct erotických povídek, příběhů ze života, které mladý Richard de la Brulay vypráví své milence, vévodkyni, se nese v příjemném, bezstarostném a laškovném duchu.
Smíchovská balada. Jedna z klíčových próz české literatury 90. let, která se dočkala i filmového zpracování, vychází s původními linoryty Michala Cihláře a v grafické úpravě Juraje Horvátha.
Osamělý hrdina knihy narazí v antikvariátu na knížku psanou neznámým písmem a přinese si ji domů. Tím začíná dlouhé hledání neznámého města, z něhož kniha pochází.
Padesátá léta v Československu, to nebyly jen pracovní tábory a politické procesy, ale také všední život. A právě zdánlivě všední pěnu dní v této knize její autor živě popisuje.