Publikace je určena všem, kteří sice nevyznávají žádné náboženství, ale současně jim připadá, že v prožitcích postav, jako je Ježíš, Buddha, Lao-c’, Rúmí a další mudrci minulosti, lze najít důležité pravdy.
Cesta skončila, a nejen cesta, ale ani cestovatel už není. Mistr Osho pojímá tantru z mnoha úhlů, v této sérii promluv se zaměřil na tantrickou podstatu jedné z nejvyšších nauk vadžrajány zvané mahámudrá, konkrétně na slavnou Píseň mahámudry.
Jeden z nejvýznamnějších myslitelů současnosti, tibetský duchovní vůdce dalajlama, předkládá v této knize výsledek svých celoživotních úvah o člověku, jeho životní cestě a hodnotách, které mu mohou pomáhat.
Hledáme, co nelze nalézt, a ve šťastných chvílích nacházíme, co nelze hledat. Snadno by se dalo mluvit o spiritualitě, nebo dokonce o mystické zkušenosti, především jsme však sbírali příběhy vnitřní proměny.
Všechny bytosti touží být šťastné. Na tom není nic špatného. Chybou však je hledat štěstí ve vnějším světě. Tam žádné štěstí není. Štěstí je pouze v nás, je to naše vlastní přirozenost.
Milost - rozporuplné slovo, alespoň v češtině. A přece jde o stav bytí, kterého je nám tolik zapotřebí. Adyshanti, mladý u nás ještě neznámý auto, se zabývá příčinami utrpení, které si ale často způsobujeme sami.
Text s původním nedvojným učením stezky sebepoznání, které je součástí prvotní nauky – tantry, jak byla odhalena v 9. století v severní Indii (Kašmíru).
Třísvazkové dílo "Ve světle Pravdy ‒ Poselství Grálu" od Abd-ru-shina je nadčasovým zdrojem poznání. Soubor 168 přednášek odhaluje čtenáři hluboký smysl velkých dějů ve stvoření a jejich vzájemné souvislosti.
Podkladem komentářů Květoslava Minaříka v Mahájánských textech je Hlas ticha. Helena Petrovna Blavacká (1831-1891), zakladatelka Theosofické společnosti, jej podle svých slov vybrala z Knihy zlatých předpisů.
„Otci jógy” Pataňdžalimu bývá připisována nejstarší klasická učebnice jógy z doby asi 200 let př. Kr., zvaná „Jógasútra”. Je zpracována do dvou set stručných aforismů ve čtyřech kapitolách.
Tato esejistická kniha navádí k pochopení, že bez hlubokého introspektivního vhledu do vlastního nitra se nic podstatného o sobě, o Životě a o jeho smyslu nedozvíme.