V tomto dílu Františkánských pramenů se setkáváme s životopisy sv. Františka, jež vznikaly v období od výzvy generálního ministra Crescencia z Jesi, až do generální kapituly z roku 1260, která se rozhodla "udělat pořádek" ve Františkově hagiografii.
Publikace zachycuje vývoj opevňování Prahy od jeho počátků (ještě před vlastním založením města), spočívajících v existenci řady hradišť přes vznik obou pražských hradů a následný vznik jednotlivých pražských měst.
V Podivné porážce Marc Bloch nevystupuje jako historik, nýbrž jako kritický pozorovatel francouzského politického a intelektuálního selhání za druhé světové války.
Kniha Tři studie o době Karla IV. představuje volný triptych navzájem myšlenkově provázaných studií, jež se pokoušejí na několika příkladech zachytit konkrétní problémy jak Karlovy osobnosti, tak doby, v níž žil.
Druhý díl monumentální práce předního britského historika Iana Kershawa, která představuje dosud nejucelenější a nejrozsáhlejší životopis vůdce nacistického hnutí.
Hollandova kniha přináší živý obraz Římské republiky v zenitu její velikosti, která měla nakonec stát u počátku jejího pádu a transformace v císařskou diktaturu.
Zápisky českého právního historika, pražského archiváře a politika Jaromíra Čelakovského, vedené s různou intenzitou v letech 1871 až 1914, představují v řadě ohledů ojedinělý a dosud prakticky neznámý pramen k dějinám české společnosti.
Z drobných esejů, zařazených do tohoto svazku, vystupuje trochu jiný Casanova, než je obecně znám: encyklopedicky vzdělaný soudce, žalobce, obhájce a svědek své doby a jejích lidí, včetně sebe, a také jednající filozof.
