Publikace pojednává o transformaci společenských věd v Československu v období od konce druhé světové války do začátku takzvané normalizace se zřetelem na jejich politickou roli, jak se prosazovala především v politickém vzdělávání.
Praha rudolfínská přivádí čtenáře do časů vlády Rudolfa II. (1576– 1611), kdy se Praha stává metropolí Svaté říše římské a pražský císařský dvůr vyhledávaným místem učenců, umělců i mágů a dobrodruhů.
Autorka popisuje rozhlasové vysílání na území Čech a Moravy od vzniku první soukromé rozhlasové společnosti v Čechách roku 1923 až po převzetí vysílací sítě Němci v roce 1939.
Duchcov byl od pradávna křižovatkou česko-saských vztahů a přitahoval význačné osobnosti a umělce: na jehož barokní tváři zanechal svou stopu Matyáš Bernard Braun i Václav Vavřinec Reiner...
Tento v české bibliografii naprosto ojedinělý literární dokument sice akcentuje povstání Němců v Čechách a na Moravě v roce 1938 a jejich cestu k němu, ovšem uvádí je na pravou míru expozicí celé jedno tisíciletí trvajícího národnostního konfliktu.
Autorem kroniky, jež přináší podstatné zprávy o dějinách Polabských Slovanů (Venetů), byl saský kronikář Helmhold, který žil ve 12. století (1120 - po 1177) a byl knězem v Bosau nedaleko Plönu.
Jedna z nejkratších a pro vítěze nejskvělejších válek v historii nerozhodovala jen o ziscích či ztrátách přímých účastníků – Španělska a Spojených států amerických.
