Rámec této knihy vyplývá už z jejího názvu. Vize Jarmuschova filmu Noc na zemi se v textu Polony Glavanové (1974) posouvá od taxíků světových velkoměst k mezinárodnímu nočnímu expresu Paříž–Amsterdam v rozpětí deseti hodin.
„Řeknu ti to, co nevíš. Řeknu ti, co jsem ti celou dobu tajila, to, co jsem si myslela a co jsem cítila. Ale připomeneme si i to, co známe. Bude to zábavný.“
Třicátnice Laura vypráví svůj příběh. Příběh osiřelé čtrnáctileté holky.