Říkali jí Kri-kri

Vzít si s sebou na řeckou dovolenou tuto knihu se ukázalo jako na jednu stranu skvělý nápad, ale na druhou stranu... no, čtěte dál.

Scarlett Wilková Řecko dobře zná, a tak není náhoda, že hodně jejích knih se právě v Řecku odehrává, nebo mají s Řeckem něco společného. Ale Říkali jí Kri-kri je asi nejsilnější, co se týče řeckého příběhu.

Hlavní hrdinka je prostá dívka z malého řeckého ostrova, narozená v době, kdy tyto ostrovy ještě neznaly cestovní ruch. Jak se ale mění svět, mění se i řecké ostrovy. Kri-kri tuto změnu nesleduje s nadšením a snaží se proti tomu trochu bojovat.

Jenže samozřejmě je to boj s větrnými mlýny - s těmi mlýny, které až do 70. let na řeckých ostrovech fungovaly bez elektrické energie (protože tam elektřinu nepotřebovali) a najednou se moderní svět vpližil i k nim.

Autorka nepřímo v knize kritizuje (ústy Kri-kri) to, jak se z cestovního ruchu stalo moderní náboženství, které jako by odválo vše krásné, co na těch ostrovech bylo.

Seděl jsem na trajektu z jednoho ostrova na druhý a říkal si: Jo, tahle kniha je i o tobě.
Samozřejmě víme, jak to dopadlo a jak jsou tyto ostrovy dnes na turistickém ruchu závislé. A taky víme, že je pošetilé bojovat proti tomu, aby se svět změnil. A přece Wilková ukazuje, že pro ty místní to často byl konec světa, který milovali, který byl jejich a pro který dýchali. Popisuje to velmi intenzivně.

Scarlett Wilková opět prokázala, jak skvělá je spisovatelka, jak umí čtenáře chytit za srdce, a nejen za srdce. Oblíbené recenzentské klišé je, že se to četlo samo. No, tady to platí naprosto.

Autorka si opět vybrala neokoukaná témata, píše stylem, který mě hodně baví. Její knihy jsou opravdu zajímavé, s výjimkou jedné knížky (u které asi nejsem cílovka) je můžu na 100% doporučit.
Tady jde o příběh jedné ženy, která se v mládí nějak rozhodne a celý život jí to poznamená. Je to propletenec několika rodin, kde se ale neztratíte ani v ději ani v postavách.
Celý příběh je zasazen na řecké ostrovy a je na něm vidět autorčina láska k Řecku. Popisy míst, barvy moře, vůně, atmosféra, vše je tak autentické, jako by tam čtenář byl také. S tím se pojí i druhé velké téma, a sice overturismus. Tím, že děj sleduje dost dlouhý časový úsek, vidíme rozvoj cestovního ruchu v Řecku, hlavně na ostrovech. A to od naivních začátků až po totální devastaci některých míst.
Hodnotím 5/5*, určitě je to kniha, kterou chvíli z hlavy nedostanete.

Kri-kri je nespoutaná dívka, která si užívá života a přírody, dokud její život neohrozí druhá světová válka. Navíc se stane brzy matkou, a i když ženy v jejím rodě mají vždy jen jednu holčičku, ona sama porodí trojčata. Tím se začíná odvíjet neskutečný osud její rodiny.

Vždycky, když dočtu knihu paní Wilkové, tak mám pocit, že právě tahle je od ní ta nejlepší. Ale tentokrát je tomu skutečně tak. Říkali ji Kri-kri je knihou, která vás zasáhne, nebudete se moci od ní odtrhnout a budete prožívat každičkou stránku. Od prvních stránek je kniha neskutečně čtivá, příběh vás vtáhne a nepustí.

Je tu popsán nelehký a zajímavý osud jedné rodiny. Je tu spousta tajemství, která budeme postupně odhalovat. Stále se tu něco děje a většinou vůbec neodhadnete, co ještě přijde a s čím Kri-kri bude muset „bojovat“. Je to celé skvěle promyšlené a propracované. Děj je skvěle poskládaný, že vše odhalíte v tu správnou chvíli.

Řecko je tu popsáno tak, že budete mít chuť se tam hned vypravit, ale věřte, že už se navždy vyhnete hotelovým komplexům. Je tu popsán i běžný život Řeků, hlavně pak na malých ostrůvkách a také poznáte různé řecké zvyky a tradice.

Je to skvělá kniha plná nečekaných zvratů. I přesto, že jsem knihy neustále plná a stále na ni myslím, nemám dalších slov, prostě si ji musíte přečíst sami.