Všichni to cítíme – tu roztržitost, ztrátu soustředění, návykové sledování věcí, které vlastně ani sledovat nechceme, i neschopnost se od nich odtrhnout.
Svět se doslova mění před očima. Umělá inteligence proměňuje pracovní trh a přiměje nás znovu definovat, co nás činí lidmi. Na všech kontinentech sílí donedávna odepisovaný nacionalismus a obrací se proti zavedeným pořádkům a globalizaci.
Dezinformace a fake news se množí a je stále obtížnější poznat, co je pravda. Mediální prostředí se podřizuje zájmům politických stran, konkrétního byznysu nebo geopolitickým ambicím celých států.
Knížka se věnuje klíčové otázce neziskových organizací: Co je třeba udělat, aby se nezisková organizace stala atraktivní pro veřejnost a byla schopna zajistit dostatek zdrojů na prosazování a naplňování svého poslání?
Dezinformace a hate speech se staly běžným tématem
našich diskusí. Povědomí o rizicích spojených s těmito
fenomény však roste úměrně s nejistotou, zda jsme jim
schopni porozumět, natož efektivně čelit.
Co nám obrazy mohou povědět o stavu dnešní společnosti? Kniha V zajetí obrazů. Vizuální politika 21. století přináší pětici autorských esejí rozkrývajících významy a role obrazů ve formování a vyjednávání klíčových společenských otázek současnosti.
Kniha nabízí pohled do historického pozadí formulování koncepce informační gramotnosti jako určitého nástroje pro úspěšnou adaptaci na informační společnost.
Slovník kolektivu autorů z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy tvoří pendant k úspěšné Praktické encyklopedii žurnalistiky, jež se dočkala několika vydání, a obsahuje přes dvě stě padesát výkladových hesel.
