Milostný a drsně romantický příběh ze skotské Vysočiny na historickém pozadí klanových společenství. Střetává se v něm dobová mužská aristokratická arogance s ženskou sebevědomou schopností harmonizovat život a dávat nejen lásku a něhu...
Kapitoly sledují historické a politické okolnosti vzniku americké federální ústavy z roku 1787. Součástí je i rozbor myslitelů, kteří americké zakladatele inspirovali při jejím sepsání.
Hele Hester a Nick Srnicek ve své poslední knize Až skončí práce ukazují, jak se v lidských dějinách vyvíjel náš přístup k domácím pracím, jak technologické vynálezy ulehčily...
Reprezentativní publikaci Jana Antonína Bati „Budujme stát pro 40 000 000 lidí“, jejíž náboj a entusiasmus je velice aktuální a přínosný i v naší době, nehledě na hodnoty, které ukrývá ve svých myšlenkách a odvážných vizích.
Historiografie a sociologie jsou od 19. století dvě navzájem prorostlé disciplíny. Vzájemné ovlivňování, v němž hrálo dějepisectví původně prim, ale v posledních desetiletích ustalo. Sociologie se osamostatnila.
Průkopnické dílo italského psychoanalytika rozebírá paranoii nejen jako klinickou kategorii, ale především jako poruchu, kterou je možné se kolektivně nakazit a jež se pak stává sociálním a kulturním fenoménem s dalekosáhlými ničivými důsledky.
Po celé dějiny přicházeli ruští myslitelé, geografové a státníci s vizemi o roli a civilizační příslušnosti své velké země. Zároveň při tom odhalovali neujasněnost geografického i hodnotového rámce ruské státnosti i identity ruské společnosti.
Protestní hnutí jako Black Lives Matter, Fridays for Future a NiUnaMenos bojují proti rasismu, klimatické katastrofě a násilí na ženách. Ačkoliv se projevy jejich odporu ve své formě liší, všechny svou podstatou zápasí s kapitalismem, ...
Kniha se snaží představit problematiku pohlavnosti, sexuality a reprodukce z perspektivy několika různých oborů, jako je teoretická biologie, etologie, historie a filosofie.
Stále aktuálnější problematika edukace a společenského uplatnění handicapovaných spoluobčanů staví speciální pedagogiku mezi pedagogickými a psychologickými vědami na významné místo.
Co nám obrazy mohou povědět o stavu dnešní společnosti? Kniha V zajetí obrazů. Vizuální politika 21. století přináší pětici autorských esejí rozkrývajících významy a role obrazů ve formování a vyjednávání klíčových společenských otázek současnosti.
Vedlejší škody, sousloví známé především z vojenské terminologie, užívá sociolog Zygmunt Bauman, když se zamýšlí nad narůstající sociální nerovností a marginalizací lidského utrpení, jež dosahují stále větších rozměrů.