Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné.
V knize Chonrad Stoeckhlin a noční houf autor líčí příběh dvou pastýřů z konce 18. století, kteří si navzájem slíbili, že pokud jeden z nich zemře, přijde druhého navštívit a bude mu podrobně vyprávět o posmrtném životě.
Vladimír Solovjov (1853–1900), významná osobnost mezináboženského dialogu, autor mnoha filosofických a teologických děl, s dalekosáhlým vlivem na současníky i následné generace píše slavné Tři rozhovory, ve kterých je zahrnutá Legenda o Antikristu.
Mahájánový buddhismus se od chvíle svého vzniku ve starověké Indii rozšířil po celé Asii a v Tibetu a východní Asii se stal převažující formou religiozity. V průběhu posledních pětadvaceti let zájem obyvatel Západu o mahájánu výrazně vzrostl, což se
Kniha přispěje k informovanosti široké veřejnosti – studentů, středoškolských pedagogů, novinářů a dalších zájemců – o věrouce, rituálech, zvyklostech či klasických i soudobých podobách práva a politiky.
Esej francouzkého historika a odborníka na islám Gabriela Martineze-Grose pojednává o průniku radikální formy islámu do Evropy. Rozebírá příčiny tohoto jevu, hledá historické paralely a předkládá řešení.
Klasická oborová prace, již ocení nejen odborníci – hebraisté, religionisté či historici filosofie; jelikož autor vykládá látku systematicky, přehledně a čtivě, dílo je přístupno i širší kulturní čtenářské obci.
