Lukáš Horák (1987) je básník silně vizuální, přesto si jeho básně spojuji s čichem: je totiž stopařem zlověstných znamení či značek, lovcem klukovských dobrodružství a zapovězených chvil.
Základním živlem Maděrových nových básní je voda, pralátka a životodárné prostředí, svou působivostí tolik podobná času a dějům, kterými jsme zde na zemi unášeni. Filtr, nastavovaný neodolatelnému plynutí, může zachytit vzácný sediment – báseň.
Básně Karla Urianka se nacházejí na zvláštním řezu mezi vypjatými životními okamžiky, které zachycují a jejich přesným strohým záznamem. Výbor celoživotního díla.
Po dlouhé době opět básnický debut, v němž máme co do činění s autorem hotovým, s autorem, který neředí svou básnickou sbírku publikováním nedodělaných a netrpělivých „náčrtků“.
Rozsáhlý výbor z díla jednoho z nejlepších japonských básníků, "božího člověka" Kobajašiho Issy (1763-1827). Jeho haiku, zaměřená převážně na přírodní motivy, jsou považována za "momentky absolutní komunikace". Dvojjazyčné vydání.
Barbora Müllerová ve své básnické sbírce s fotografiemi Nory Třískové mapuje nemísta na okraji pozornosti – městskou divočinu, vágní terény, rumiště a křoví podél cest.