Lukáš Horák (1987) je básník silně vizuální, přesto si jeho básně spojuji s čichem: je totiž stopařem zlověstných znamení či značek, lovcem klukovských dobrodružství a zapovězených chvil.
Kniha významného českého historika Jana Galandauera čtivě, ale současně zasvěceně přibližuje dějiny Národního památníku na Vítkově, tvořícího jednu z dominant Prahy.
Básně Karla Urianka se nacházejí na zvláštním řezu mezi vypjatými životními okamžiky, které zachycují a jejich přesným strohým záznamem. Výbor celoživotního díla.
Pohádková novela s hororovým nádechem a metafyzickým přesahem je klasickou měrkovinou, i když chudší o kulometnou kadenci vulgarismů, na které jsme u Měrky zvyklí...
Společné vydání překladů dvou experimentálních próz Na křídlech (2006) a Agnomie (2008) od současného slovenského autora Róberta Gála (1968), jehož žánrově těžko zařaditelné texty jsou součástí mnoha zahraničních antologií.
Román rumunského autora jehož kniha Simion Výtažník obdržela cenu Magnesia Litera 2007 pro nejlepší knihu. „Veselá apokalypsa“, ve které se mísí prvky špionážního románu, sci-fi, literatury faktu a politické satiry.
Česko-anglický výbor z básní autorky původem z Československa, která odešla v roce 1949 a pak postupně žila v Norsku, v Anglii, ve Skotsku, v Indii a v USA.
Román polské autorky Agnieszky Szpily Bosorky může na mnohé působit jako zjevení. Drzost, otevřenost a naštvanost, s níž píše, se nejspíš nebude všem líbit a mnozí čtenáři či čtenářky ji nemusejí skousnout.
Obstála jsem ve svém životě, a mohla jsem udělat víc? klade si dnes otázku Dora, zrozená v nedostatku, vychovaná babičkou, smýkaná systémem i chorými vztahy a státem okradená o vlastní děti.