Nejprodávanější knihy - srpen 2026
umění

Knihu Postižen pamětí napsal architekt Václav Girsa, přední odborník na rekonstrukci památek, jako ohlédnutí za životem a dílem.

V knize naleznete rozhovor místo ediční poznámky, který vedl Dominik Melichar s editorkou knihy a kurátorkou festivalu alternativy …příští vlna/next wave…

Soubor textů Umění bez daně. Umění v éře planetární občanské války českým čtenářkám a čtenářům poprvé v ucelenějším souboru představuje myšlení významné německé umělkyně, dokumentaristky a intelektuálky Hito Steyerl.

Význačný egyptolog Zahi Hawass nás v této bohatě ilustrované knize provází památkami starověkého Egypta – od paláců a sídel živých přes chrámy bohů až po hrobky zemřelých.

Ilustrovaný poklad o dějinách umění (nejen) do dětské knihovny.

Základní práce francouzského medievalisty přináší jedinečný a u nás zcela netradiční pohled na dějiny středověkého umění.

Panoráma jediného roku, kterým začíná naše přítomnost.

Definitivní knižní komplet obsahující všech patnáct titulů divadla Járy Cimrmana.

Tato kniha dosud nejobsáhleji představuje dosavadní umělcovu tvorbou a nezaměřuje se jen na jeho dominantní výtvarnou činnost, kterou je paleorekonstrukce.

Životopis Jimmiho Hendrixe.

Současné umění zatím nemá své dějiny. Jak ho tedy uchopit a jak mu rozumět?

Kniha jako první přináší soubor všech dostupných Bílkových textů i dobové reflexe jeho díla, které nebyly zdaleka jednoznačné a pohybovaly se v širokém rozpětí od nadšeného přijetí po naprosté odmítnutí.

Publikace má za cíl povzbudit přemýšlení o problémech teorie i praxe navrhování užitkových předmětů a budov, na které zároveň klademe výtvarné nároky.

V knize Jak vidět svět nás známý britský teoretik kultury, umění a aktivista Nicholas Mirzoeff učí, jak dnes zodpovědně a kriticky obrazy tvořit, šířit a interpretovat.

Vítězslava Kaprálová (24.1.1915 – 16.6.1940) je výjimečná skladatelská osobnost české hudby první poloviny 20. století, doby tvůrčích hledání v technice hudebního vyjadřování a ve vytváření základů nové hudby.

Kláštery na hranicích a za hranicemi Čech představují doplněné a rozšířené vydání třetího dílu souboru Dějin cisterckého řádu v Čechách (1142–1420), který původně vyšel v roce 2009.

Vzhledem k autorově důvěrné znalosti skladatelova života i díla jde opět o mimořádný portrét skladatele s českými kořeny, které se nepopiratelně odrazily i v jeho tvorbě.

Práce je věnována dílu Matthäuse Meriana staršího, resp. jeho rytinám, zobrazujícím bojiště třicetileté války v prostoru českých zemí s podrobnějším zaměřením na švédské tažení v Čechách roku 1647.

Milan Knížák náleží k tvůrcům, jejichž dílo i postoje fascinují a zároveň znepokojují a provokují svou nesmlouvavou přímočarostí, ojedinělou schopností působit snad ve všech sférách umělecké činnosti a niternou potřebou přesahovat hranice umění.

Publikace představuje zámek v dosud málo známých či opomíjených souvislostech. Již ne jen jako jeden z mnoha veřejnosti zpřístupněných hradů a zámků u nás, ale jako objekt, který měl významné postavení v dějinách republiky.