Přední český anglista a překladatel hovoří o rodině, o studiu v Praze i na Oxfordu, o profesní dráze pedagogické i překladatelské, o umění prozaického, básnického i divadelního překladu, o angloamerickém modernismu, o Shakespearovi atd.
7. listopadu 2006 byla v Moskvě čtyřmi kulkami zavražděna přední ruská nesmlouvavá kritička režimu Vladimira Putina Anna Politkovská. V její novinářské a publicistické pozůstalosti se našla i kniha žurnalistických zápisků Ruský deník.
Co přijde po konci starého světového řádu? Finský prezident Alexander Stubb analyzuje vznik nového trojúhelníku moci mezi Západem, Východem a Globálním jihem.
Po svazcích IV (Velký roman) a I (Mea) vychází již třetí svazek Sebraných spisů filosofa Ladislava Klímy. Svazek Hominibus obsahuje 379 nevýlučně filosofických, nýbrž i milostných, žebravých, pijáckých a jinak „příležitostně“ prožitých listů.
Název Disiecta membra dal básník a překladatel Jan Zábrana (1931–1984) svým deníkovým zápiskům z let 1970 až 1984. Tyto texty tvoří jedno z nejdůležitějších a literárně nejpůsobivějších svědectví o životě v tehdejším Československu.
Václav Havel pohledem Michaela Žantovského: už tím je naznačeno mnohé, co tato biografie přináší. Oba muži spolu dlouhá léta úzce spolupracovali, pojilo je blízké přátelství.
Bruno Schulz (1892–1942) patří k nejpozoruhodnějším postavám světové kultury 20. století. Benjamin Balint sleduje Schulzův život od dětství a prvních literárních a výtvarných pokusů až k tragickému konci.
Ironický, sentimentální a občas i veršovaný rozhovor nabízí trojjedinou odpověď: biblická víra, osvícenský rozum a humanistický smích. S těmito nástroji zkoumá literární historik a kazatel Martin C. Putna svět, v němž se pohybuje.