Dějiny filosofie jasně a stručně ve svém druhém, výrazně rozšířeném vydání přinášejí oproti prvnímu vydání v r. 2008 znatelně obsahově obohacené kapitoly týkající se indické, antické a křesťanské filosofie.
Je morálně oprávněné, aby medicína nejen léčila nemoci, ale i vylepšovala člověka? Věda by mohla v dohledné době zvýšit lidskou inteligenci, zlepšit paměť, prodloužit život a zpomalit stárnutí, a dokonce i zdokonalit náš charakter.
Jednička, dvojka, trojka a čtyřka utekly a vesmír se ocitl na pokraji chaosu. Pouze Pythagoras může obnovit harmonii světa tím, že číslům odhalí prastaré tajemství...!
Příběh popisuje známou hostinu z Platonova dialogu Symposion, kde je přítomno mnoho známých athénských osobností a šibalský Sokrates, který jim položí hlubokou otázku: co je to láska?
Jedna z mála klasických knih z oblasti sociální filosofie 20. století, v níž autor zkoumá vznik, přeměnu a rozklad měšťanské veřejnosti v souvislostech vývoje moderní společnosti.
HANNAH ARENDTOVÁ (1906-1975) se ve svém posledním díle, jehož knižní podoba vyšla až z pozůstalosti, věnuje základním, na sebe nepřevoditelným dimenzím lidské mysli či ducha: myšlení, chtění a souzení.
Kniha mapuje terén palčivý pro člověka vždycky a v současnosti zejména. Doporučení typu „poznej sebe sama“ či „buď sám sebou“ i otázky jako „odkud přicházím“, „kam jdu“ a hlavně „kdo jsem“ se vkrádají do mysli stále ...
Třetí díl studie rozdělování a spojování duševních protikladů v alchymii charakterizuje hermeneutická práce přibližující současnému člověku symboliku, jejíž pomocí chtěl autor „popsat či zformulovat religiózní prožitek ...
Filosofie 14. až 16. století je často nahlížena jako přechod mezi středověkou a moderní filosofií. Autor zdůrazňuje jak kontinuitu se scholastickou filosofií, tak význam renesančního myšlení pro vznik modernity.
Kniha o vývoji ruské spirituality, která vychází ze znalosti a hlubokého pochopení ruských dějin. Anglický překlad proslavené knihy vychází s podporou Edice Václava Havla.
Autor v této rozsáhlé knize zevrubně a kriticky pojednává o thelémě, jejích dějinných zdrojích a předlohách, stejně jako o Crowleyho syntetizaci těchto zdrojů.
Kniha ukazuje různé koncepty dějin filosofie jako alternativy určení filosofie, je záměrně provokativní až subverzní, ne však alternativní po způsobu záhadologů a podobných „alternativců“.
