Volný cyklus básní, které předkládá tato kniha a jež překvapují ironickým, přesto velmi jemným citem pro malá lidská dramata na pozadí nepastorální krajiny z hranice trojí kultury, krajiny dolnoslezských Sudet.
Jazyk jako náhradní díl, jako svorník vnějšku a vnitřku i mimetizující meziprostor. Jazyk jako soubor struktur, pravidelností a výjimek. Jazyk jako prostředek komunikace. Sbírka poezie.
Básně o sladkosti běžných dní. O výhrách a prohrách v lásce, nenávisti a nalezeném odpuštění, o plodech, které voní na míle daleko, a nevinnosti skryté v živlech, které v autorce zažehly život.
Po sbírkách Chutě (2019) a Covido(p)tikum (2021) třetí básnická sbírka Petra Čecháka, v níž by autor chtěl vést dialog s krajinou barrandovských skal a ve které má trilobit vůbec moc řečí, když se dívá ze své perspektivy na proměnlivý, nestálý svět.
Máte chemii spojenou zejména se školními léty a povinným odříkáváním periodické tabulky prvků? Chemie, v dobách alchymie nazývaná lučba, je sice nádhernou vědou, ale dlouhodobě patří mezi předměty méně oblíbené a prý i těžké.
