V roce 2021 připravil k 80. narozeninám Václava Klause dlouholetý spolupracovník IVK Dr. Tomáš Břicháček unikátní dárek, knihu s prostým názvem Myšlenky obsahující unikátní soubor jeho citátů, výroků a úvah.
Kniha nabízí rozhovory autora Jiřího Mička s ředitelem TV Noe, P. Leošem Ryškou.
Čeká vás barvité vyprávění o jeho dětství, cestě ke kněžství a následně k filmařskému řemeslu.
Kniha shrnuje desetiletou sérii rozhovorů, které vedla básnířka a redaktorka Simona Martinková Racková s českými spisovateli pro literární obtýdeník Tvar.
Monografie Jaroslava Maliny a dalších autorů (mezi nimi herec Boleslav Polívka nebo architekt David Vávra) věnovaná životu a dílu uměleckého kováře, sochaře, kreslíře a fotografa Pavla Tasovského sleduje dráhu umělce od let jeho mladosti.
Autorovi této knihy jde o kritickou sebereflexi české strany tam, kde vůči Němcům přetrvává zaujatost, mýty, legendy a polopravdy; o co možná nejobjektivnější pohled na soužití obou národů v minulosti.
Přečti si příběh Lamine Yamala, zázračného kluka z Barcelony, který ohromil fanoušky španělské La Ligy, dovedl národní tým k titulu mistrů Evropy 2024 a stal se jedním z nejsledovanějších fotbalových talentů na světě.
Ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený se v ochraně přírody profesně pohybuje už od konce 80. let minulého století. Do horkého ředitelského křesla usedal v roce 2014 jako desátý v pořadí a vydržel v něm už déle než všichni jeho předchůdci
Domů? Cesta domů vede odněkud a vede někam. Pro někoho představuje domov místo, pro jiného lidi, pro všechny pocit bezpečí. Čím je pro ty, které se dostaly do vězení, a kdo vlastně jsou? Trestáme je nebo převychováváme?
Rozhovory se svým otcem vedla v letech 2012–2013 jeho dcera. Osnovou rozhovorů jsou historické zvraty od roku 1939 do roku 1989, které zásadně ovlivňovaly Loewensteinovy životní osudy.
Život a smrt egyptské královny Kleopatry stále vyvolává mnoho spekulací mezi historiky a podněcuje fantazii běžných čtenářů. Poutavé líčení osudu proslulé panovnice.
První monografie českého sklářského sochaře Martina Janeckého (1980) pojímá a do globálního kontextu zasazuje jeho tvorbu vzniklou po roce 2010. Prezentuje jej jako autora soustředěného
na výsostné téma portrétu.
