Nejprodávanější tituly v roce 2026
literatura

Přední český anglista a překladatel hovoří o rodině, o studiu v Praze i na Oxfordu, o profesní dráze pedagogické i překladatelské, o umění prozaického, básnického i divadelního překladu, o angloamerickém modernismu, o Shakespearovi atd.

Proslavil se svou statečností během první světové války. Napsal jednu z největších válečných knih všech dob. Byl zapáleným nacionalistou a antidemokratem, přesto se účastnil odboje proti Adolfu Hitlerovi.

Strhující a zároveň hluboce lidský portrét Lenky Reinerové (1916–2008), poslední německy píšící spisovatelky židovského původu z Prahy, jejíž životní osud se proplétá s velkými dějinami Evropy. Germanistka Viera Glosíková čtenáře vtahuje do doby mezi

Život se nedá naplánovat, ale dá se o něm skvěle psát.

Francouzský autor ve svém díle přibližuje čtenářům komplikovanou osobnost světoznámého českého a francouzského romanopisce.

Kniha je věnována osobnosti a dílu Zbyňka Hejdy (2. 2. 1930 – 16. 11. 2013) – básníka, překladatele, publicisty, editora, redaktora a také jednoho z prvních signatářů Charty 77 a členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných.

Historik Jiří Padevět zpovídá spisovatele a herce Ivana Krause. „Malodivadelník“ se narodil za války židovskému otci, kterého poznal až po jeho návratu z Osvětimi.

Po svazcích IV (Velký roman) a I (Mea) vychází již třetí svazek Sebraných spisů filosofa Ladislava Klímy. Svazek Hominibus obsahuje 379 nevýlučně filosofických, nýbrž i milostných, žebravých, pijáckých a jinak „příležitostně“ prožitých listů.

V knize Bohumil Hrabal neidylický vychází vůbec poprvé kompletní přepis hovorů Bohumila Hrabala z adventních setkání na evangelické faře v Libici nad Cidlinou z první poloviny osmdesátých let.

Román inspirovaný osudem Kafkovy snoubenky Felice Bauerové. Kdo vlastně byla Kafkova snoubenka Felice Bauerová, žena, kterou generace Kafkových fanoušků znají jen jako milovnici masitých pokrmů, těžkého nábytku a přesně nařízených hodinek?

Francouzský historik Jean Favier rekonstruuje na základě dobových dokumentů i poezie pohnutý život Françoise Villona, bohéma, básníka, zlodějíčka, přítele spodiny i dvořanů v Blois.

Název Disiecta membra dal básník a překladatel Jan Zábrana (1931–1984) svým deníkovým zápiskům z let 1970 až 1984. Tyto texty tvoří jedno z nejdůležitějších a literárně nejpůsobivějších svědectví o životě v tehdejším Československu.

V rozsáhlém rozhovoru Aleše Palána vzpomínají synové básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka a básnířky Suzanne Renaudové na své rodiče, desítky jejich přátel, významných osobností české kultury, na dětství prožité ve Francii i v Petrkově.

Dvě intimní, autobiograficky laděné prózy slavné finské autorky.

V Shapirově nebývale živém líčení můžeme sledovat, co Shakespeare v roce 1599 četl, jaké hry viděl a s kým spolupracoval, stejně tak jako dějinné události, které hýbaly alžbětinskou Anglií.

Kniha Nezval. Básník a jeho syn přináší politický a společenský portrét Vítězslava Nezvala (1900–1958), jednoho z největších českých básníků 20. století.

Kniha je závěrečnou částí dlouhodobého projektu mapujícího českou literaturu 20. století, stejně jako metodologické možnosti, jimiž v současnosti disponuje literární historie. Projekt byl zahájen v roce 2010 publikací Dějiny nové moderny.

Sto let Arnošta Lustiga, jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů světového věhlasu. Výjimečný jubilejní svazek esejů a rozhovorů obsahuje autorovy fotografické portréty.

Výběr z deníků originální americké básnířky Silvie Plathové z let 1950–1962.

V roce 2026 tomu bude sto let, kdy se narodil významný český prozaik Arnošt Lustig, jehož prozaické knihy Démanty noci, Ulice ztracených bratří, Dita Saxová, a další patří k významným dílům poválečné české literatury.