Román inspirovaný osudem Kafkovy snoubenky Felice Bauerové. Kdo vlastně byla Kafkova snoubenka Felice Bauerová, žena, kterou generace Kafkových fanoušků znají jen jako milovnici masitých pokrmů, těžkého nábytku a přesně nařízených hodinek?
Francouzský historik Jean Favier rekonstruuje na základě dobových dokumentů i poezie pohnutý život Françoise Villona, bohéma, básníka, zlodějíčka, přítele spodiny i dvořanů v Blois.
Historik Jiří Padevět zpovídá spisovatele a herce Ivana Krause. „Malodivadelník“ se narodil za války židovskému otci, kterého poznal až po jeho návratu z Osvětimi.
Přední český anglista a překladatel hovoří o rodině, o studiu v Praze i na Oxfordu, o profesní dráze pedagogické i překladatelské, o umění prozaického, básnického i divadelního překladu, o angloamerickém modernismu, o Shakespearovi atd.
Sidonie Nádherná žije v povědomí české i evropské kulturní veřejnosti jako přítelkyně básníka Rainera M. Rilka a Karla Krause, pro kterého se její zámek ve Vrchotových Janovicích stal druhým domovem a oázou klidu v rozbouřeném světě.
Obsažný, střídmě a přitom velice čtivě napsaný životopis jedné z nejvýznamnějších osobností českého kulturního a společenského života druhé poloviny dvacátého století.
Kniha se zabývá osobností Jiřího Muchy v kontextu dějin 20. století a nahlíží jej nejen jako spisovatele, ale jako překladatele, cestovatele, propagátora díla svého otce Alfonse Muchy.
Strhující text, který se zabývá nejen básníkovým životem, ale též literárním kontextem, dobou a místy, na nichž Ivan Blatný žil. Autor se stal laureátem knižní Ceny Josefa Škvoreckého.
Jméno Agatha Christie zná celý svět. Geniální autorka mnoha slavných detektivních románů, která stvořila takové postavy jako Hercule Poirot a slečna Marplová. Ale kdo skutečně byla?
Terry Pratchett byl nesmírně plodným autorem. Jen ze Zeměplochy vzniklo jedenačtyřicet příběhů,
běžně napsal dvě, někdy i tři knihy ročně. Jednu však nikdy nedokončil – vlastní biografii...
Obsáhlý Novákův životopis mapuje ve čtyřech oddílech Kunderovo rodinné zázemí, autorovy básnické počátky ve znamení stalinismu padesátých let, prominentní působení v letech šedesátých a život v hledáčku Státní bezpečnosti před odchodem do exilu.
V Kanadě žijící významný český bohemista profesor Lubomír Doležel čtenáře podrobně seznamuje s významnou literárně-teoretickou školou – teorií fikčních světů umění, jejímž je spoluzakladatelem.
Odrazy vesmíru v nás jsou mnohovrstevnatým dialogem mezi generací českých a slovenských japanologů a dílem profesorky Zdenky Švarcové, která zásadním způsobem formovala podobu oboru v ČR po roce 1989.
Vzpamatujeme se někdy z ponížení? Pomocí nesmazatelných obrazů ze své paměti, fotografií a dopisů psaných v té době přátelům autorka hledá dívku, kterou kdysi byla, v neúprosných návratech mezi včerejškem a dneškem.
Kniha je výborem z nebásnických, tj. kritických, esejistických, vzpomínkových či anketních textů, psaných v letech 1968–2001 a zveřejňovaných zejména na stránkách časopisů.