Nejprodávanější knihy nebo omalovánky v roce 2026
filosofie a náboženství

Palsova kniha se ihned po svém vydání v Oxford University Press stala vyhledávaným úvodem do studia náboženství a dnes je na světových universitách pokládána za osvědčenou učebnici, z níž čerpají své znalosti studenti religionistiky i dalších oborů.

Rabín Jonathan Sacks předkládá čtenářům své úvahy nad knihou Exodus, zabývá se problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa.

Kniha Abhid-hamma-Abhivinaya je završením životního díla ctihodného Áyukusa-la Thery, ve které jsou shrnujícím způsoben podány postupy Abhivi-nayi pro zvládání života podle Buddhovy nauky až k dosažení konečného cíle Nibbány.

John Stuart Mill (1806-1873) je nejvlivnějším anglicky mluvícím filozofem 19. století. V anglosaském světě patří mezi nejznámější Millovy texty jeho spis O svobodě, který vyšel v roce 1859 a z kterého vám předkládáme druhou kapitolu...

Kniha proslulého židovského filosofa Martina Bubera (1878–1965) Příběhy rabiho Nachmana vyšla poprvé v r. 1906. Jde o výběr výroků a tvůrčí převyprávění části příběhů z původní textové sbírky Sipurej ma‘asijot, tradující výroky, příběhy a pohádky.

Mystické křesťanství. Náročný, avšak neuvěřitelně hluboký text, jehož každé slovo, je-li správně pochopeno, míří k cíli, který je skryt přímo v nás.

Masaru Emoto také objevuje význam slov a jazyka, jejich původ a vliv na vodu. Představuje nám a popisuje klíčový pojem rezonance, prostředku, jímž se přenáší životní energie.

Práce Michala Téry představuje Peruna – božstvo starých Slovanů. Kniha o Perunovi není jen portrétem pohanského božstva, ale studií o zaniklém světě archaického náboženství, jeho bohatosti a proměnách.

Druhý díl Dějin cisterckého řádu v Čechách obsahuje všestranný popis dějin českých cisterckých klášterů založených ve 13. a 14. století: mužských opatství ve Vyšším Brodě, Zlaté Koruně, Svatém Poli, Zbraslavi a Skalici a ženských klášterů.

Jidiš, dnes už téměř zaniklý jazyk východoevropských chasidských štetlů, zanechal v dnešní češtině jen malou stopu: chucpe, mišpoche, košer a možná i čurbes, kibic, ksindl. Proč tedy otevírat takovou příručku? – A proč ne? odpověděl by Leo Rosten.