Bibliofilsky koncipovaná kniha pevně vykrystalizovaných básní o bytostech, kterým říkáme EVY a které jsou podstatou našich lásek a našeho osudu. Jejich křehké duchovní i smyslné levitace dokonale vystihují litografie Vladimíra Suchánka.
Vepkhistkhaosani, epická báseň, která v češtině nese název Muž v Tygří Kůži, je mistrovským literárním dílem světového významu, jehož autorem je gruzínský spisovatel, básník a státník 12. století, Šota Rustaveli.
Pohádkové divadlo zve malé čtenáře i nečtenáře na jeviště, kde známé pohádky ožívají v novém kabátě. Jemné a veselé ilustrace Michaely Bergmannové společně s humornými texty Robina Krále probudí v dětech hravost, že budete chtít pohádky číst nahlas.
Bizarní výbor z rukopisné pozůstalosti legendy českého mašíblu MUDr. Jana Lukeše (1912-1977), objeveného prof. Boreckým v roce 1985. Sbírka přináší verše z období německé okupace.
„Aby tě už nešvihaly jenom konce větví / aby tě švihaly už i kořeny pod zemí!“ Podobných zvláštních „zakletí“ přináší nová
básnická Jaromíra Typlta víc...
Poezie Jana Gabriela je nesena touhou vydobývat ze světa potutelné juxtapozice různě nesouvisejících skutečností. Proti zprostředkovanému světu staví svět skutečný, který má ještě nějakou váhu, vůni, příchuť náladu i tresť.
Básnickou sbírku Proutky lze označit za bilanční, je zaklenuta od motivů jara po závěrečnou báseň Večer, a byť se Petr Švácha ohlíží do své vlastní minulosti, jeho verše nenesou patos a lítost, ...
V tvorbě Miroslava Salavy se snad nenajde jediná báseň, která by nekončila zmařenou pointou — ve smyslu zmar, marnost, beznaděj, nicota. Není to ovšem žádná dekadentní póza, natož pak samoúčelné veršování.
Sbírka napsaná uprostřed neklidné Evropy vyhlížející klimatickou katastrofu. Autorka v ní čelí pandemii, mateřství, očekávání společnosti i sobě samé. Píše o vlasech, kamenech, prsou a matkách. Píše o těle, protože to jediné vlastní.