Ne vždy je dobře rozuměno rozdílům ve filosofii Martina Heideggera před a po obratu (die Kehre) v jeho myšlení, a to včetně proměny chápání klíčového pojmu „das Dasein“ (pobyt) či užití pojmů nových, jako „das Ereignis“ nebo „das Gestell“.
Svazek představuje kratší, avšak obsahově závažné texty německého reformátora. Cílem výboru je ukázat Lutherovo myšlení v jeho vývoji v čase i v jeho tematické rozmanitosti.
Má-li věda za cíl poznání a ovládnutí světa, je umění především prostředkem poznání nás samých. Ba co víc, umožňuje nám nahlédnout, že každé poznání je v nějakém ohledu sebepoznání, jak to explicitně hlásá filosofie německého idealismu.
O modlitbě Otčenáš bylo již napsáno mnohé. Tato kniha si dává za cíl sestoupit k semitským pramenům této biblické modlitby a rozjímat nad ní v duchu mystické židovské tradice, která od nejstarších dob posvátné texty doprovází.
Zakladatele skautingu A. B. Svojsíka zná každý skaut, ale jaké poselství nám zanechal? Jaký chtěl, aby byl skauting, oddíly, jeho vůdci i čelní představitelé? Co si myslel třeba o statečnosti, korupci, kultuře či cestování?
Oblast Blízkého východu, odedávna žhavá půda, stojí dnes v popředí pozornosti ještě více než jindy. Pod vlivem aktuálních událostí probleskují v tisku zprávy o náboženských uskupeních dlouhou dobu koexistujících ve větším či menším souladu s islámem.
Druhý díl autobiografie nejznámějšího světového evolučního biologa, skeptika a ateisty se soustředí na dobu pozdějších úspěchů, kdy
autor pokračuje na cestě intelektuálního vývoje a vědeckého zkoumání.
Kniha Athanasia oder Gründe für die Unsterblichkeit der Seele z roku 1827 je nadmíru aktuální právě dnes, kdy chybějí v celé společnosti vodítka k pochopení nejen sebe samých, ale i světa okolo.
Ethicum je učeno pro základní orientaci v etice. S pomocí příkladů a explikací představuje základní sféry etického zájmu (deskriptivní etika, deontická logika, metaetika, normativní etika, aplikovaná etika).
Kniha nabízí úvod do teologické reflexe vztahu křesťanství k jiným náboženským tradicím v katolické perspektivě. Představuje dějiny tohoto vztahu a definuje teologický základ křesťanského přístupu k náboženské pluralitě.