Sbírka Růže nikoho Paula Celana (1920–1970) vznikla roku 1963 jako jedna z jeho nejdůležitějších. Její dvojjazyčné vydání umožní jak čtenářům, tak literárním badatelům přiblížit se dílu co nejtěsněji.
Sbírka básní Nezbejvá než psát je debutem mladé východočeské básnířky, absolventky Pardubické univerzity – jež se z profese věnuje práci s knihami a lidmi a ze záliby poesii.
Výbor básní Antonina Artauda. Většina básní v knize pochází z pozdějšího autorova období, kdy Artaud absolvoval iniciační rituál u kmene indiánů Tarahumara v Mexiku.
Hudebník David Stypka publikoval v období od února 2019 do listopadu 2020 na Instagramu básně, jimiž reagoval, obvykle s ilustrací nebo fotografií, na různé okamžiky a vytvářel jakýsi deník ve formě postřehů, komentářů, pocitů.
"Pokud máte rádi škatulky, tak je to: Feministická agitační romantická menstruační poezie. Pokud nemáte rádi škatulky, tak jsou to příběhy všedního dne. Autoterapie. A momentální výstřely slov, nálad a dění."
Výbor představuje básnickou tvorbu Františka Pečinky (1869–1917). Autor, který zůstal ve stínu generačních druhů (i dnes je známý spíše jako malíř), po sobě zanechal skromné, vzácně sevřené a v dobrém slova smyslu nerozbíhavé dílo.
Sbírka Daniely Fischerové obsahuje pětatřicet básniček pro děti, které si hrají s dětskou představivostí i s jazykem. Nabízejí řadu slovních hříček, pohrávají si i s formálními možnostmi básně a jsou plné humoru. Se založeným CD Dušičky.
