Borbély, Szilárd v
Magazínu OKO
Ta příšerná povaha světa, když je vidláctví v přesile
„Sedím na břehu strůhy a vymýšlím si vzpomínky. Nemůžu mluvit. V poslední době nemám hlas. Nejsem nastydlý, jen mluvit nemůžu. Už několik týdnů ležím v posteli a koukám do zdi. (…) Koukám se na vodu a vymýšlím si vzpomínky. Vzpomenu si na babičku, ale nepamatuji si na ni.“ Prozaický debut Nemajetní slavného maďarského básníka Silárda Borbélyho se stal také jeho knihou poslední - rok po jejím vydání spáchal v padesáti letech sebevraždu.
„Sedím na břehu strůhy a vymýšlím si vzpomínky. Nemůžu mluvit. V poslední době nemám hlas. Nejsem nastydlý, jen mluvit nemůžu. Už několik týdnů ležím v posteli a koukám do zdi. (…) Koukám se na vodu a vymýšlím si vzpomínky. Vzpomenu si na...