Kniha přináší první ucelený pohled na
dílo umělce situovaného v prostředí
undergroundu východních Čech. Libor
Krejcar (1961–2022) žil a tvořil v Hradci
Králové, ve Dvoře Králové nad Labem,
v Pardubicích a Heřmanově Městci.
Ročenka dřevěné architektury je tištěnou podobou putovní výstavy Salonu dřevostaveb, festivalu
současné dřevěné architektury, a zároveň svébytnou publikací prezentující kurátorský výběr
nejvýraznějších dřevostaveb poslední doby.
Knížka je hledáním východiska pro nové pojetí výuky knižní vazby. Toto pojetí je zaměřeno na výuku konstrukce knižní vazby jako na výuku estetického prvku uměleckořemeslného objektu.
Na Hradčanském náměstí v Praze stojí několik architektonických klenotů v podobě historických rozlehlých paláců. Během archeologických výzkumů vrstev pod jejich sklepy a hradčanskou dlažbou byly vyzdviženy statisíce keramických střepů.
Kniha není detailní historickou
sondou, ale kurátorsky
koncipovaným souborem
znalostí, faktů a zajímavostí,
které vizuálně výraznou
formou seznamují čtenáře
s fenoménem ohýbaného
nábytku, jeho minulostí,
současností i budoucností.
Publikace vypráví příběh vzniku a rozvoje sbírky uměleckého řemesla a užitého umění, která je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších souborů uměleckoprůmyslové tvorby v Čechách.
Publikace archeoložky Hedviky Sedláčkové a historičky umění Heleny Brožkové detailně mapuje bohatou sbírku antického sklo Uměleckoprůmyslového musea v Praze (UPM).
Ascher - although the name and the brand are entirely unknown in the Czech Republic, in Western Europe they have been synonymous with fine textile design for more than seventy years.
Druhé, rozšířené vydání publikace vychází po patnácti letech od vydání prvního, připraveného ke 100. výročí narození brněnského architekta, designéra a teoretika. Bohatě ilustrovaná publikace, oceněná v roce 2004 v soutěži Gloria musealis...
Výpravná a velkoryse graficky upravená publikace Antonín Kybal / Cesty designu a textilní tvorby uceleně mapuje osudy a dílo jednoho z nejvýznamnějších tvůrců českého designu 20. století.
Eric Gill rozpracoval několik abeced (z jedné z nich se nakonec stala Perpetua) a také formuloval zásady, které později sebral do svého slavného „Eseje“.
