Nejprodávanější tituly v roce 2026
filosofie a náboženství

Personalistická filosofie se v Buberově díle neustále prolíná s psychologickými tématy s mnoha přesahy do psychoterapie. Věnoval se jim nepřetržitě od dob studií a zejména od počátku 20. století, kdy se začal seznamovat s psychoanalýzou.

Moravští bratři jsou veřejnosti známější až v posledních letech, kdy se historici a autoři literatury faktu začali obsáhleji věnovat jednak dílčím událostem po Bílé hoře, tak i působením našich krajanů ve světě.

V knize Muž, který miloval racky Osho netradičním způsobem podrobně rozebírá devět příběhů z dávných tradic zenu, taoismu, křesťanství a judaismu.

Smrtí člověka jeho život nekončí, jeho duch žije dál v duchovním světě. Rudolf Steiner v knize předkládá možnosti propojení těchto dvou světů, světa živých a zemřelých.

Kniha vypráví o ženství probouzejícím se z hypnotického spánku a ze sna o své slabosti, méněcennosti a podmaněnosti, který ženám vnutila tisíce let trvající nadvláda patriarchálního a život a přirozenost popírajícího principu.

Traktát o Boží vládě nad tvory navazuje na otázku 22, která se zabývá prozřetelností jako vlastností Boží. V tomto traktátu Tomáš rozebírá způsob, jakým Bůh svou prozřetelnost projevuje.

Heideggerovo pojednání O bytnosti základu bylo publikováno krátce po Bytí a času a vznikalo současně s přednáškou Co je metafyzika? Český překlad vychází v zrcadlovém německo-českém vydání.

Ve svém spisu O kněžství nás svatý Jan Chrysostomos vtahuje do rozhovoru dvou přátel, aby před námi vykreslil obraz kněze jakožto služebníka největších Božích darů, jehož služba zastiňuje všechny ostatní.

Autentické svědectví druhého magistra Řádu bratří kazatelů blahoslaveného Jordána Saského nás zavádí do první třetiny 13. století, kdy byly pokládány základní opěrné pilíře vznikajícího dominikánského řádu.

V tomto svazku přinášíme první otázku Teologické sumy (STh I, q. 1), v níž se Tomáš zaměřuje na samotnou teologii, tedy na disciplínu, která je pro Teologickou sumu stěžejní.

Pojednání o zákonech v Teologické sumě (STh I-II, q. 90–97) patří k základním pramenům západního etického myšlení. Nabízí odpovědi minimálně na dvě důležité otázky.

Učebnicový titul z edice Občanského a společenskovědního základu se zaměřením na podstatu náboženství a víry. Věnuje se také hlavním náboženským směrům.

Psycholog, lingvista a vědecký popularizátor Steven Pinker si v knize vytyčil ambiciózní cíl: Oživit neprávem zapomínané i zatracované osvícenské ideály rozumu, vědy, humanismu a pokroku a znovu je zformulovat v jazyce a pojmech 21. století.

Má-li člověk výběr mezi dobrem a zlem, nutí ho to k zamyšlení nad tím, co která z možností skrývá a kam ho přivede. Ale je důležitou podmínkou, aby o těchto odpůrčích silách věděl, aby znal jejich působnost i cesty, jak v lidských článcích působí.

Křesťanská morálka, která se po několik staletí soustředila jen na povinnosti, zatuhla jako kámen, jenž se staví do cesty všemu, co teče a prýští.

Zatímco v bibli je apokalyptický žánr zastoupen jen okrajově, apokryfních spisů, jež do biblického kánonu nebyly přijaty, je celá řada.

Před více než 200 lety se po starověku a křesťanství objevilo osvícenectví. Po náboženské různorodosti starověku v Evropě převážila židovsko-křesťanská myšlenka „jednoho Boha“, v jejímž důsledku došlo k oddělení boha od přírody.

Yongey Mingyur spojuje dohromady principy tibetského buddhismu, neurologických věd a kvantové fyziky.

Kniha rozhovorů s výraznou náboženskou osobností dnešní Francie Annick de Souzenelle.