Smyslem tohoto výboru není vršit další popsané stránky písemnictví našeho pomyslného světa. Autoři v této knize nejsou kastováni dle doby, literárního stylu, ani místa.
Je to jen pár slov úvodem, avšak je mi poněkud úzko z tíhy významu, kdy po opakovaném čtení výjimečné sbírky jsem se pustil tam, kam nás Ondřej Fibich napoprvé vedl, k obrazům ženy „ztracené v zeleni“.
Antologie představuje tvorbu pětice básníků Jevgenije Kropivnického, Genricha Sapgira, Igora Cholina, Vsevoloda Někrasova a Jana Satunovského, kteří se na přelomu 50. a 60. let potkali v obci Lianozovo, jež dala jméno jejich volnému uskupení.
Publikace vychází sice se zpožděním neuvěřitelných čtyřiceti sedmi let, nikoli však jako kritická edice archivních pramenů, ale jako „živá“ kniha žijícího autora.
Zpěvník plný not, akordů a textů pro všechny děti i dospělé, kteří si rádi zahrají a zazpívají známé písničky oblíbených autorů Z. Svěráka a J. Uhlíře.
Výmluvnost veršů nové básnické sbírky Jany Štroblové určuje závažnost témat, prožívaných v široké – v zásadě dvoupólové amplitudě. Odtud také roste vnitřní dynamika a dramatičnost její poezie.
Michal Šanda si postupem času dokázal vybudovat zcela osobitou a nezaměnitelnou poetiku. Jeho knížka je z hlediska žánrů velice pestrá a proměnlivá. Obsahuje básně, mikropovídky, skeče a fragmenty dialogů, přičemž tvary těchto textů se prolínají.
Překlady Sonetů vydává Miloslav Uličný podruhé, avšak poprvé zrcadlově, s originály. A poprvé knižně jako doslov vydává též aktualizovanou stať o všech celistvých či téměř úplných českých překladech Sonetů.
Kniha přináší úplný soubor všech křesťanských písňových textů Petra M. Lutky, jež začal psát a zpívat v polovině 80. let a je jeden z nejpopulárnějších českých písničkářů 70. let, hvězda písničkářského sdružení Šafrán.
