Nejprodávanější knihy nebo mapy v roce 2026
eseje, úvahy, publicistika

Kniha je souborem fejetonů o spisovatelích, kteří byli spjati s tímto městem. Jde o literáty nejen různého času (od Karla staršího ze Žerotína po soudobého Petra Rittera), ale také názorového rozrůznění.

Sborník esejů, anket, básní, obrazů a experimentací členů současné Skupiny českých a slovenských surrealistů a jejich spolupracovníků (J. Švankmajer, M. Stejskal, F. Dryje, K. Piňosová, J. Janda, J. Gabriel a 15 dalších autorů).

Esej Rozprava o štěstí tvoří součást rozsáhlého korpusu francouzsky psaných textů, které byly v první polovině 18. století věnovány otázce štěstí - recept na šťastný život hledal například Voltaire, La Mettrie či Helvétius.

Díl pokrývající roky 1947 -1949 obsahuje další sloupky „Jak to vidím já“, které známe už z předchozího svazku, Orwellovy recenze (např. na román Jádro věci Grahama Greena nebo esej „Lidská duše za socialismu od Oscara Wildea“).

Kromě článků o autech však Jeremy píše do novin i společenské sloupky, v nichž s týdenní pravidelností uráží všechno ostatní, od Evropské unie, přes stupidní reklamy, Američany a globální oteplování až po Vladimira Putina a Hru o trůny.

Knižní debut Pavla Zajíčka (1988), který se zabývá autentickým prvoválečným deníkem svého pradědečka Karla Kytlici a při pátrání po něm počne pátrat i po sobě.

Autor bestselleru Gottland, novinář Mariusz Szczygieł vybral podle svých slov „nejzajímavější, nejkontroverznější a nejznámější polské reportáže napsané po pádu komunismu“.

Eric Gill rozpracoval několik abeced (z jedné z nich se nakonec stala Perpetua) a také formuloval zásady, které později sebral do svého slavného „Eseje“.

Fotografie Pavla Hrocha a esej Jáchyma Topola zaznamenávají divoká léta po sametové revoluci v Praze, vzrušené období oslav nově nabyté svobody o pádu komunistického režimu v Československu.