Marně se svlékáš je sbírkou básní Pavla Haslachera, autora s rakouskými kořeny, píšící převážně (a někdy bytostně) v duchu a stylu srozumitelného literárního naivizmu.
Sbírka meditativně laděných básní reflektující pochybnosti, hledání, ale i nalézání vztahu člověka k Božství v jeho různých podobách i k celé řadě dalších spirituálních hodnot.
Básnířka říká, že napsala knihu „o samotě, v jednom prostředí, v jednom rozpoložení, v krátkém časovém úseku“, proto je knížka „jednoho ducha, vztahem k realitě homogenní, výstavbou básní osobitá“.
Sbírku Slova, co chodí o hůlce tvoří básně vycházející z osobního prožitku a jsou doplněny lyrickými texty, reflektujícími téma stáří a mládí, života na venkově a vlastní tvorby. Zachycují také autorčin vnitřní vztah s Bohem.
Výbor představuje básnickou tvorbu Františka Pečinky (1869–1917). Autor, který zůstal ve stínu generačních druhů (i dnes je známý spíše jako malíř), po sobě zanechal skromné, vzácně sevřené a v dobrém slova smyslu nerozbíhavé dílo.