Václav Maxmilián stejně jako v prvotině Meziměstí (Host, 2016) i ve druhé sbírce Pobřeží tematizuje rytmus města, jeho zvuky i jeho vůně. Zdánlivá reálnost obrazů přechází do snění, vybízí k putování po jiných krajinách, místech – kdy se třeba z jedn
Za co přesně se autor omlouvá? Za svoji životní bezradnost, kterou umí prodat jako nikdo jiný? Brilantní smysl pro rytmus? Nebo za to, že vás urazil? Že vám přebral holku? Že na rozdíl od vás ví, co je to aliterace?
Šíření přidává k posledním sbírkám Petra Krále radost, kterou znamenají „světlice“ krátkých básní. Ne všechny jsou výhradně legrační, hravě obrazná zaříkadkla tu taky místy střídají téměř dokumentární „záběry“.
Milí rodiče, prarodiče a všichni kamarádi dětí! Usínání a buzení jsou důležité chvilky. Když usínáme nebo vstáváme se špatnou náladou, promítne se to do našich nocí i dnů. Hodí se mít pro tyto situace malé rituály.
Básnická sbírka Pavly Melkové. Publikaci doprovází grafiky Michala Škody a fotografie Oty Palána.
Vydáno v nákladu 300 číslovaných kopií podepsaných autory.
Výrazná prvotina a podstatný příspěvek k minimalistické linii české poezie. Poezie Dagmar Plamperové je ztišená, minimalistická, ale o to silnější, neboť každé slovo tu má svou nezpochybnitelnou váhu.
Soubor 11 kreseb tuší Miloše Síkory a Pavla Turnovského s básnickými texty Stanislava Dvorského. Bilingvní česko-francouzská edice, do francouzštiny přeložil Petr Král.