Proslulý arabský cestovatel a kartograf Ibn Battúta se roku 1325
vydal na pouť do Mekky, odkud pokračoval do dalších zemí.
Během třiceti let procestoval téměř celý tehdy známý svět.
Za podmanivým názvem knihy Dřevěné oči se skrývá deset esejů, které Carlo Ginzburg publikoval na přelomu druhého a třetího tisíciletí. Jejich společným jmenovatelem jsou dějiny umění, literární teorie a sémantika.
Sidonie Nádherná žije v povědomí české i evropské kulturní veřejnosti jako přítelkyně básníka Rainera M. Rilka a Karla Krause, pro kterého se její zámek ve Vrchotových Janovicích stal druhým domovem a oázou klidu v rozbouřeném světě.
Byl jednou jeden chátrající zámek… pak se ale objevili dva nadšenci, kteří do něj vrátili život. Herec Daniel Krejčík si s partnerem začali plnit bláznivý sen. Ale umět si přát je zvláštní disciplína…
Paradox doby: zatímco společnost objektivně bohatne a životní úroveň i vzdělanost roste, lidé šťastnější nejsou. Problémů, s nimiž se dnes potýkáme, naopak přibývá, a spolu s tím stoupá spotřeba antidepresiv, anxiolytik, alkoholu a drog, a také počet rozvodů, sebevražd...
Reitinger zvolil metodu analytických sond do Vratislavovy domácí a zahraniční politiky, s důrazem na jeho panovnickou moc. V mnoha ohledech je jeho kniha velmi objevná, protože novou optikou nahlíží dobu druhé poloviny 11. století.
Strhující text, který se zabývá nejen básníkovým životem, ale též literárním kontextem, dobou a místy, na nichž Ivan Blatný žil. Autor se stal laureátem knižní Ceny Josefa Škvoreckého.
Strhující příběh z exotického prostředí popisuje životní osudy Daphne Sheldrickové. Narodila se v Keni, vyrůstala obklopená překrásnou přírodou a není divu, že si tento svět zamilovala. Péči o zvířata, především o osiřelá mláďata, zasvětila celý život.
Knižní rozhovor s Dominikem kardinálem Dukou, který vedl historik Marek Šmíd, vznikal na jaře a v létě roku 2025 v Arcibiskupském paláci na Hradčanech.
Gabriela Slováková, někdejší ředitelka ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, v řadě rozhovorů s ženami ve výkonu trestu i po něm odkrývá příběhy o temnotě, naivitě a pošetilosti, ale také naději a síle podané ruky.
V pokračování příběhu ze starého Japonska se opět setkáváme s mladým šermířem, neohroženým samurajem Mijamotem Musašim, který po svém vítězství nad Sasakim Kodžiróem pociťuje smutek ze ztráty svých blízkých i pochybnosti o smyslu své cesty.
Zdeněk Dobrý o svém díle říká: „Přes třicet let zapomínáme, vedle velkých osobností, že máme znát souvislosti všech dramatických událostí, které na světová jeviště přináší čas.
Skorzeny se během svého života mnohokrát stal záhadami opředenou legendou. Pohled pod její povrch je strhujícím příběhem člověka, který svou nespornou odvahu a inteligenci za všech okolností, tedy za války i po válce, nabídl do služeb zla.