Nejprodávanější knihy v roce 2026
moderní svět a civilizace

Všimli jste si portrétu ženy na titulní straně knihy? Líbí? Během pár vteřin ho nakreslila Midjourney – stačilo jí dát pár pokynů a navíc za to nic nechtěla.

Kniha sleduje mimořádný příběh stojící za falešnými islamistickými útoky na Moskvu, které spustily ruskou invazi do Čečenska.

Na počátku jednadvacátého století žijeme znovu v době strachu. Ať už jde o strach z válečných konfliktů, teroristických útoků nebo z přírodních, ekologických katastrof.

Publikace pojednává o problematice terorismu a radikalizace v České republice a reaguje na aktuální trendy a události posledních let.

Toto jsou pro demokracii nebezpečné časy. K překonání zloby a nevraživosti vůči politickým a kulturním elitám bude zapotřebí, aby mainstreamové politické strany, podobně jako jejich protějšky po celém světě, přehodnotily svou misi a svůj účel.

Tekutost, těkavost, chaos, zmatení, roztříštěnost, nejistota, úzkost, krize, polarizace - těmito slovy často popisujeme dnešní svět.

Návrat do léta jednoho století.

Vývoj radikálních islamistických hnutí v subsaharské Africe v posledních dvou dekádách znepokojuje místní obyvatele i mezinárodní společenství. Kniha přináší vhled do historického a společenského původu džihádistických skupin v Sahelu,...

Celosvětově uznávaný kanadský vědec českého původu nás ve své knize bere na faktografickou výpravu za poznáním. 71 tematických kapitol přináší kromě nových informací a fascinujících příkladů z energetiky, dopravy či ekologie také odpovědi na otázky typu: Proč elektrická auta zatím nejsou šetrná k životnímu prostředí? Proč je těžké předpovědět, jak zlá bude probíhající pandemie? A jak lidstvo a vynálezy moderního světa ovlivňují život na naší planetě?

V roce 1986 vydali Erhard Busek a Emil Brix knihu Projekt střední Evropa a po třiceti letech se tito dva „advokáti ideje střední Evropy“ rozhodli zaměřit se tento region ještě jednou, revidovat s odstupem své vize a objevit nové reflexe.

Douglas Murray odvážně popisuje a jasně vysvětluje tragické problémy, které se vynořily v západním světě jako důsledek ztráty orientace a smyslu lidské existence.

Tekutý život přispívá k rostoucí nerovnosti, nejistotě a nedůvěře. Současná, moderní společnost rezignovala na své sociální základy a stabilní, pevný řád transformovala do měkké a pružné formy v domnění, že tím dosáhne maximální otevřenosti.

Hluboké rozpory trhají křehké předivo společnosti západního světa: prosperující města stojí proti odstrčenému venkovu, špičkově vzdělaná elita proti lidem, pro něž je kvalitní vzdělání finančně nedostupné, bohaté země proti chudým.

Koncept se pod názvem základní nepodmíněný příjem (ZNP) stal jedním z velkých témat naší doby. V posledních letech o něm zapáleně diskutují odborníci i široká veřejnost napříč sociálním i politickým spektrem.

Je až neuvěřitelné, že Austrálii, kde lidé žijí od nepaměti, zná naše civilizace teprve 250 let! Od té doby se v ní mnoho událo a změnilo.

Žijeme ve zrychlené době plné nejrůznějších vlivů. Cílené reklamy, hackeři, internetoví boti, ISIS, Putin, trollové, Trump – ti všichni se snaží otřást naším vnímáním reality.Surreálné atmosféře, jejímž cílem je nás dezorientovat.

Od dob, kdy lidé začali obdělávat půdu, chovat hospodářská zvířata a předávat své úspory příštím generacím, stala se ekonomická nerovnost určujícím rysem naší civilizace.

Jedinečný pokus o analýzu marxismu jako filozofického a sociologického systému, založeného na utopickém myšlení směřování k individuální svobodě.