Kniha (1997) patří k nejdůležitějším teoretickým pracím francouzského sociologa Pierra Bourdieua (1930–2002). Autor se v ní pokouší pohlédnout z odstupu na celek svého díla a výslovně rozpracovat základní principy, jimiž se ve svém bádání řídil.
Kniha už v názvu inzeruje, že se bude zabývat velmi širokou a diferencovanou oblastí zvanou mediální komunikace. Je to obor interdisciplinární, těží podněty z řady společenských věd a nemá kodifikovanou definitivní metodologii.
Weilovy novinové reportáže a články od července 1933 do konce roku 1937, kdy vychází autorův román Moskva-hranice a Weilova roztržka s komunistickou stranou, k níž došlo během jeho pobytu v SSSR v roce 1934, je dokonána.
Tato kniha se věnuje základním tématům současné antropologie. K nim patří například problematika rozdílu mezi zvířaty a lidmi, otázky spojené se začátkem a koncem života, diskuse o svobodě mysli a determinaci mozku, debata o evoluci a stvoření, ...
Teorie mravních citů je podkladem, který Adamu Smithovi poskytl etické, filosofické a metodologické základy pro jeho magnum opus Bohatství národů – knihu, která z něj po právu učinila zakladatele ekonomie.
Co cítíme, když se začne mluvit o sociální třídě? Rozčílení, rozpaky, stud? Máloco prozradí naši třídu tak, jako typ emoce, kterou pocítíme, když se třída objeví jako téma hovoru.