Miloš píše básně. Miloš je zedník. Miloš umí spravit každé hodinky. Miloš žije v šumavské vesnici kousek od hranic s NSR, tedy s Německou spolkovou republikou – a jsou 80. léta 20. století.
Svět je v troskách. Když se hroutil, postavili lidé svou spásu – města na obrovských pilířích, chráněná před vším zmarem tam dole. Ale to bylo dávno a nyní nastal čas vrátit se na zem. Jenže povrch je jiný než bezpečné výšiny měst v oblacích.
V jednom ze svých nejznámějších románů zobrazil autor poslední roky života Záviše z Falkenštejna, význačné osobnosti konce 13. století. Závišův život byl plný zvratů, vzestupů i pádů. Byl mužem statečným i ctižádostivým, rádcem mladičkého Václava II.
Život Anny Falcké, princezny z politicky významného rodu, plyne celkem poklidně až do okamžiku, kdy po řadě tajných jednání padne rozhodnutí, že se má provdat za nedávno ovdovělého českého a římského krále Karla IV.
V polorozpadlém domě na okraji města se uprostřed tuhé zimy najde tělo bezdomovce v pokročilém stadiu rozkladu. Místo činu vypadá jako z hororu a poručík Eda Braun se nedokáže ubránit pocitu, že podobnou scénu už viděl. Je to jako déja vu.
Kohnovi v lednu roku 1942 nastoupili do transportu na plzeňském nádraží a už se nevrátili. Do jejich bytu se nastěhovali jiní nájemníci, jejich věci se postupně poztrácely.
Autentické, dosud neznámé a působivé svědectví o Pražském povstání i o úpadku třetí republiky a trvalém nárůstu násilí, které vyústilo v tragédii února 1948.