Povstání českého lidu proti nacistické okupaci v květnu 1945 nepatří mezi největší milníky našich novodobých dějin, během kterých se rozhodovalo o dalším osudu národa i země.
Vydejte se na průzkum Země, jaká existovala kdysi, ponořte se do zkoumání změn, k nimž došlo během její historie. Odhalte způsoby, které život našel, aby se náhlým změnám přizpůsobil či důsledky toho, že se asimilace někdy nepovedla.
Když slyšíme slovo „gulag“, vybaví se nám nejprve kniha Souostroví GULAG Alexandra Solženicyna: systém tisíců táborů nucených prací rozesetých po celé rozloze Sovětského svazu.
Publikace Fake news a politika klasického Řecka nahlíží z poněkud nezvyklého úhlu pohledu na díla klasiků řecké historiografie Hérodota a Thúkýdida, ale i na další dobové texty, které komentují politické dění v athénské polis.
Císař František Josef I. vtiskl době svého panování výraznou pečeť astal se posléze ztělesněním starého Rakouska 19. století. Pozvednut na trůn v roce 1848 jako mladý princ, vládl císařství pevnou rukou plných 68 let.
Jak vůbec byla šlechta v době Rakouského císařství hierarchizována? Existovaly rozdíly mezi starými a novými rody? To jsou jen některé z otázek, na které tato kniha – první svého druhu – odpovídá.
Jak vznikala ukrajinská státnost a založil Ukrajinu skutečně Lenin, jak tvrdí ruská média? Kdo byli „banderovci“ a proč toto téma dodnes vzbuzuje tolik vášní? Co byl ukrajinský Majdan a byla rusko-ukrajinská válka nevyhnutelná?
Barvitý příběh kulturních, sociálních, stavebních, politických i ideologických proměn Žižkova líčí oblíbený historik s charakteristickou vypravěčskou brilancí.
