Šlechtické rezidenční město v pozdně středověkých Čechách

Šlechtické rezidenční (sídelní) město ve středověku je v publikaci vnímáno primárně jako sociální prostor – jeviště širokého spektra vazeb a vztahů mezi šlechtickou vrchností na jedné straně a městskou obcí jako celkem, korporacemi i jednotlivci na straně druhé. Univerzální kategorie řádu (ordo) a obecného dobrého (bonum commune) spoluutvářely i vztahy mezi vrchností a měšťany; poddanská věrnost (fidelitas) měla svůj pendant v profilu „dobré vrchnosti“ pečující o Bohem svěřené poddané. Sonda do prostředí šlechtických rezidenčních měst současně odráží formy a výrazové prostředky komunikace ve středověké společnosti a jejich odstíny, cesty hledání modu vivendi ve vztazích sociálně nerovných partnerů.