Publikace je věnována významnému výtvarnému pedagogovi, teoretikovi a organizátorovi dr. Josefu Vydrovi (1884-1959), zakladateli moderně koncipovaného Ústavu výtvarné výchovy na obnovené olomoucké univerzitě v roce 1946.
Monografie postihuje mnohovrstevnatý a mnohostranný vývoj českého moderního umění v období, kdy byl poznamenán nebývalým tvůrčím kvasem na přelomu 19. a 20. století.
Monografie o Pavlu Brázdovi mapuje práci tohoto v ústraní tvořícího umělce, jehož dílo se dostalo do povědomí kulturní veřejnosti teprve po Sametové revoluci a do stálé expozice moderního umění NG v Praze až v roce 2000.
Publikace přináší čtenářům nejen pohled na život a tvorbu výrazného ilustrátora, ale také připomíná důležitou kapitolu české knižní kultury 20. století.
Kniha vychází u příležitosti autorových devadesátých čtvrtých narozenin.
Tvorba Veroniky Holcové (*1973) představuje jeden z nejosobitějších malířských projevů současnosti. Její obrazy vibrují mimořádně silnou vizuální imaginací a intenzivní obsahovou mnohovrstevnatostí.
Legendární kniha o komunitách českého a moravského undergroundu. Baráky představují klíčový pramen k pochopení toho, jak se český underground formoval, jak přežíval v podmínkách totalitního státu.
Tvorba Jiřího Příhody z 80. let 20. století dosud nebyla systematicky zpracována, přestože právě v tomto období autor artikuloval základní výtvarné postoje, které později rozvinul v rámci své mezinárodně uznávané umělecké praxe.
První monografie českého sklářského sochaře Martina Janeckého (1980) pojímá a do globálního kontextu zasazuje jeho tvorbu vzniklou po roce 2010. Prezentuje jej jako autora soustředěného
na výsostné téma portrétu.
