Hlavním tématem čísla 3/2021 revue Paměť a dějiny jsou represe, jimž byli v sovětském Gulagu vystaveni občané Československa a čeští krajané z Ruska a Ukrajiny.
Autor Martin Nekola je historik, který se mnoho let věnuje výzkumu krajanských komunit v zahraničí. Ve své poslední knize se zaměřuje na málo probádané, ale fascinující téma Čechů na Novém Zélandu.
K 30. výročí sametové revoluce vyšla v roce 2019 kniha Převrat: pravdivý, nezkreslený pohled na události 17. listopadu 1989 od několika pamětníků. Během jednoho roku byl její náklad třikrát vyprodán a čtenáři si žádají pokračování.
Předmět nevyčíslitelné kulturní hodnoty, po korunovačních klenotech druhá nejvzácnější památka svého druhu u nás – a přesto jsme o ní donedávna neměli ani tušení.
Politicky motivovaná trestněprávní perzekuce na konci čtyřicátých let a v letech padesátých 20. století v Československu i dalších zemích sovětského bloku se po jeho zhroucení stala předmětem širokého zájmu historiků i publicistů.
Boris Bove představuje stoletou válku jako myšlenkovou konstrukci, která se snaží koncepčně uchopit opakované konflikty mezi královstvími Francie a Anglie probíhající od 90. let 13. století do 50. let 15. století.
Knihovna augustiniánské kanonie v Třeboni je největší dochovanou středověkou klášterní knihovnou v Čechách. Knihovna augustiniánů v Borovanech s ní byla institucionálně úzce propojena. Oběma knihovnám se důkladně věnuje třísvazková publikace.
Před sto roky, když se krvavý zápas národů po čtyřech letech chýlí ke konci, nabývá na obrátkách smrtonosná epidemie – pověstná pandemie španělské chřipky.
Nejkrutější věznice ve stalinském Československu byla v Leopoldově. Dne 2. ledna 1952 se tam odehrál legendární útěk. To, co se nejdřív zdálo nemožné, se rychle proměnilo v jeden z nejnapínavějších a nejsilnějších příběhů.
