Autor zkoumá ty situace v klinické práci, v nichž se pacient cítí ve slepé uličce a kdy hrozí selhání analytického procesu. Dochází k tomu v podmínkách opouštění ochrany psychického útočiště, v nichž musí čelit novým úzkostem a komplikacím....
Průkopnické dílo italského psychoanalytika rozebírá paranoii nejen jako klinickou kategorii, ale především jako poruchu, kterou je možné se kolektivně nakazit a jež se pak stává sociálním a kulturním fenoménem s dalekosáhlými ničivými důsledky.
Publikace čtenářům představuje klíčová témata oboru pedagogické psychologie, která jsou nezbytným nástrojem pro pedagogy usilující o hlubší pochopení psychických procesů a principů ovlivňujících vzdělávání, výchovu a rozvoj nejen dětí, ale i dospělých.
Jsou všude a není před nimi úniku. Pravděpodobnost, že se ve vašem pracovním prostředí vyskytuje nějaký psychopat, je přinejmenším jedna ku dvaceti. Nezachrání vás ani pečující profese nebo neziskový sektor.
Od prvních let svého věku si budujeme typ citové vazby, která nás provází celým životem. Promítá se do naší emocionální krajiny, našich vztahů a do pocitu, jaký sami ze sebe máme.
V každé době existuje nějaká populární diagnóza. Bezesporu to má vztah k tomu, co je ve společnosti důležité. Jaká je podle autora psychiatrická porucha naší doby? Hraniční porucha osobnosti.