Období normalizace, která v Československu nastoupila po srpnu 1968 a okupaci země vojsky Varšavské smlouvy, představuje důležité, ale zároveň nejednoznačné a kontroverzní období moderních dějin.
Dějiny Slovenska nejsou dějinami Slováků jako národa, ale historií území, které dnes tvoří současnou Slovenskou republiku. Jan Rychlík sleduje historii slovenského území od úplných počátků.
Během let 1914–1923 došlo na území Osmanské říše ke zničení tří křesťanských civilizací. Předkládaná antologie přináší ve třech částech věnovaných jednotlivým komunitám na dvě stě padesát očitých svědectví, vzpomínek, zápisků, dokumentů aj.
Rituální formy komunikace ve středověku výrazně utvářely veřejná jednání mocných. Tento způsob komunikace byl dlouhou dobu považován za strnulý ceremoniál či za prázdný rituál, a zůstal proto stranou zájmu.
Tato kniha představuje široce pojatou analýzu utváření se společenských a sociálních vztahů v dvorském prostředí v období
starého režimu. Středobodem autorova zájmu je dvorská společnost francouzského krále Ludvíka XIV..
První díl unikátní trilogie Jaroslava Čvančary Někomu život, někomu smrt mapuje historii československého státu v letech 1939-1941, od plánování německé invaze až po období tuhého heydrichovského režimu..
Zatímco Češi považovali společný stát za de facto stát český, za naplnění představy o české nezávislosti, pro Slováky byl od samého počátku jen jednou z etap na cestě k dosažení samostatnosti.
Patrně nejslavnější dílo jednoho z nejlepších francouzských
komiksových tvůrců je ve světě komiksu tím, čím je první světové válce (i válce obecně) Na západní frontě klid nebo Barbussův Oheň.