Poslední ghetto je srozumitelným, poutavým i bolestným čtením o tom, jak vypadal život vězňů v Terezíně. Každodennost, kterou Hájková čtenáři předkládá, nemá podobu sentimentalizující fotografické momentky.
Osmnáctý svazek Velkých dějin zemí Koruny české komplexně pojednává o letech 1956–1967, pro něž se vžilo označení „období tání“. Politické, hospodářské a kulturní dějiny doprovázejí sondy do každodenního života za socialismu.
Soudní proces s Jaroslavem Janem Pálou, slánským továrníkem a vynálezcem, patří k nejkontroverznějším poválečným kauzám. Jeho jméno bylo po desetiletí spojováno s lidickou tragédií, aniž by byl jeho případ podroben důkladné analýze.
Publikace se zabývá nejstaršími dějinami českého státu za vlády první domácí dynastie Přemyslovců se zvláštním zřetelem k osobnosti českého knížete Vladislava I. (po 1065–1125), k jehož 900. výročí smrti kniha vychází.
Druhý díl unikátní trilogie mapuje historii roku 1942, který byl mimořádně významný, ale i
tragický pro čs. odboj. Žádná z publikací, která je v současné době k dispozici, zatím tento
rok nepřibližuje takovým způsobem, jako tato.
Jen málo dějinných postav má v historické paměti současné české společnosti tak nejednoznačnou pozici jako František Ladislav Rieger. I přes připomínání jeho osobnosti během význačných jubileí patří spíše k pozapomenutým postavám české historie.
Posseltův text je osobním vyznáním náklonnosti a víry v Evropu, zavede čtenáře do historie kontinentu, dotkne se minulých i současných problémů a umožní orientaci v soukolí a mechanismu leckdy nečitelného a matoucího fungování evropských institucí.
Další publikace o nepříliš komunikovaném tématu odsunu Němců z Moravy. Tato kniha však zásluhou pamětníka Vojtěcha Žampacha vše uvádí konečně na pravou míru.
