Toto Hegelovo obsahově velmi bohaté dílo vešlo do kultury 19. a 20. století zejména skvělými rozbory antropogeneze a intersubjektivity, stejně jako filosofickým výkladem některých klíčových etap lidských dějin.
Své rozsáhlé válečné zkušenosti s tříděním a interpretací zpravodajských informací zúročil Austin při výuce po roce 1945, kdy se začal věnovat vlastním tématům.
Filosofická zkoumání (1953) vydali z Wittgensteinovy pozůstalosti jeho žáci jako rekonstrukci knihy, na níž pracoval od roku 1929 a jež měla jako vyjádření jeho filosofie nahradit Tractatus logico-philosophicus (1921).
Etika péče je nový a dynamicky se rozvíjející směr morální filosofie. Zatímco tradiční etické systémy zaměřují svou pozornost především na činy a vlastnosti jednotlivců, etika péče vyzdvihuje morální význam vzájemných vztahů osob a skupin.
Filosofické poznámky, vydané poprvé z pozůstalosti roku 1964 péčí Wittgensteinova žáka a blízkého přítele Rushe Rheese, soustřeďují autorovy úvahy z doby krátce po jeho návratu k filosofii, tj. z let 1929 a 1930.
Překlad jedné z nejvýznamnějších prací klíčové osobnosti filosofie 20. století chce českému čtenáři zprostředkovat systematicky cenný příspěvek k diskusi o metodologii vědeckého vysvětlování.
Východiskem analýz, které Merleau-Ponty podává v této knize, je kritika koncepcí, které chování živých organismů pojímají jako kauzální účinky izolovaných neurofyziologických procesů...
Soubor Modrá a Hnědá kniha otevírá všechna velká témata pozdního Wittgensteina: vztah užití a významu, problém rozumění a zvládnutí určité techniky, otázku pravidel, jazykových her a „forem života“, zpochybnění možnosti soukromého jazyka.
Originální rozbor Kantovy filosofie je zaměřen na to, co v této filosofii může být chápáno jako předjímka onoho pojetí času, které Heidegger rozvinul v knize Bytí a čas.
Donald Davidson patřil k nejvýznamnějším filosofům druhé poloviny dvacátého století. Tento spis (původní vyd. 2001) tvoří třetí svazek vybraných Davidsonových filosofických prací.
Významný představitel současné světové filosofie považuje toto své dílo za nejvýznamnější. Koriguje v něm některé představy šířící se u nás pod heslem postmodernismu.
