Edice EGO

Druhý svazek deníků prof. MUDr. Josefa Charváta, DrSc., významného českého internisty a endokrinologa, v edici EGO obsahuje dva deníky z poválečných zahraničních studijních cest.

Předkládaná edice přináší stenografické záznamy diskusí z let 1949–1950.

Edice dosud takřka neznámého deníku Adolfa Černého, jenž zachycuje každodenní dění mírové konference v Paříží roku 1919.

Vzpomínky a zápisy předního českého historika Františka Kutnara (1903–1983), rodáka z Mlázovic v Podkrkonoší.

Korespondence mezi českým ministrem ve Vídni Antonínem Rezkem a mladočeskými politiky Václavem Škardou a Karlem Kramářem navazuje na první díl dopisní výměny mezi A. Rezkem a Bedřichem Pacákem.

Ppaměti prezentují život této osobnosti, sociální zázemí a myšlenkové horizonty.

Někdejší národně demokratický poslanec a publicista dr. Vlastimil Klíma (1898–1987) podává memoárové svědectví o své činnosti v českém protinacistickém odboji za druhé světové války a o svých odbojových spolupracovnících.

Druhý díl edice deníků českého historika Josefa Kalouska přináší zápisky z období od roku 1866 do konce jeho života.

Rozsáhlé paměti Františka Ježka (1890–1969), v meziválečném období podrobně zachycují a reflektují osudné události roku 1938 v Československu.

O vánočních svátcích roku 1909 si začala desetiletá dcera zesnulého rakouského ministra financí Josefa Kaizla Zdenka psát deník. Poslední stránky popsala v červnu 1919.

Dosud nepublikované archivní materiály umožňují čtenáři sledovat Štěpánkovo krátké působení v čele washingtonské legace v letech 1920–1923.

Politická korespondence c. k. ministra krajana Antonína Rezka s mladočeským předákem Bedřichem Pacákem.

Memoáry Jiřího Havelky (1892–1964), v letech 1938–41 ministra československé a posléze protektorátní vlády a zároveň přednosty prezidentské kanceláře, podávají působivé svědectví o událostech českých dějin od podzimu 1938 do září 1941 .

Dochované Charvátovy deníky z dramatického roku 1945 jsou jedinečným historickým pramenem.

Paměti a vzájemná korespondence zakladatelů české byzantologie a slovanských studií.

První světová válka na dlouhá léta rozdělila manžele Hanu a Edvarda Benešovy. Ona o svém životě za války sepsala krátké, ale zajímavé svědectví, které je kontrastním pandánem k poznámkám jejího manžela.

Čtivě napsané paměti přinášejí mnoho neznámých faktů a dnešnímu čtenáři zpřítomňují atmosféru osudových dnů roku 1938.