Tato sbírka otevírá okno do světa českého ženského psaní přelomu 19. a 20. století. Příběhy žen nucených ke sňatku, žen dohnaných k sebevraždě, o svádění, samotě i o rozpadu lesbického vztahu představují široké spektrum života žen v této době.
Píše se rok 1992, od pádu komunismu uběhly tři roky, Československo se chystá rozdělit na dva samostatné státy a věhlasná tanečnice a choreografka Leonora Marty se vrací domů.
The three stories in this collection, which first appeared in the press in the 1840s and were posthumously published as a collection at the end of the century, offer a Romantic and folkloric vision of Jewish culture in Prague.
The poems document a splendid and bitter isolation, and are immersed in the humor, hatreds, and loves of the everyday. Published in Czech in the ill-fated year of 1968, they subsequently fell into neglect.
Jiří Weil napsal Žalozpěv za 77.297 obětí v roce 1958 u příležitosti slavnostního setkání v Pinkasově synagoze, rekonstruované v památník obětem holocaustu.
Výbor ze studií literárního historika a editora Martina Machovce, které vznikaly v posledních dvou dekádách (2000–2018), představuje celou řadu faset uvažování o fenoménu undegroundu.
„Kde život náš je v půli se svou poutí“ je úvodním veršem z Pekla Danteho Božské komedie, název se tak již v úvodu staví do trpkého kontrastu k československé realitě 50. let. Autobiografická próza Josefa Jedličky.
Anglický překlad úspěšné přehledové studie o celku díla Bohumila Hrabala. Původně určeno pro italské souborné vydání díla BH, jak prozrazuje autorův důsledně komparativní přístup zasazující Hrabala do kontextu evropské a světové literatury.
Podtitul díla zní "Humoristická - pokud je to možné - novela z ghetta". Známý pražský satirik, spolutvůrce "divadel malých forem" a přispěvatel humoristického Dikobrazu jej vydal r. 1969.
První překlad reprezentativního výběru básní Bohuslava Reynka do angličtiny si klade náročný cíl představit zahraničním čtenářům svébytného vysočinského tvůrce včetně dobového a výtvarného kontextu jeho díla.
Útlá knížka, jejímž jádrem je staroněmecká pověst, je vrcholem autorova prozaického díla, jakousi rekapitulací jeho myšlenek a postulátů. Věčným tématem je zde svár reality s ideálem, kterého je ale třeba se nikdy nevzdat.
