Edice Klasici

Kniha přináší zásadní pohled na vztah mezi dětstvím, potlačenými emocemi a tělesným i psychickým zdravím. Autorka ukazuje, že utrpení zraňující výchovy nezmizí, ale zůstává uloženo v těle a ovlivňuje náš život v podobě nemocí, úzkostí, závislostí či destruktivních vzorců chování i prožívání v dospělosti. Kriticky se vymezuje vůči společenským i náboženským normám, zejména vůči požadavku bezpodmínečné úcty k rodičům, který brání lidem přiznat si vlastní bolest a pravdu o dětství.

V jednom z nejvlivnějších děl moderní teologie a filozofie z roku 1952 Paul Tillich zkoumá povahu bytí, úzkosti a odvahy.

Marie-Louise von Franz ve své klasické studii rozpracovává Jungův koncept puer aeternus – archetyp „věčného chlapce“, který zůstává psychicky uvězněn mezi fantazií a realitou a vyhýbá se plnému vstupu do dospělého života. Tento vzorec ovlivňuje vztahy, rozhodování i schopnost závazku a je jedním z klíčových témat analytické psychologie.

Postman ve své slavné knize tvrdí, že každá civilizace má své dominantní médium, které určuje, na co daná civilizace soustředí pozornost, což autor označuje výrazem „médium je metafora“.

Moshé Feldenkrais dokázal na malé ploše vyjádřit své základní myšlenky velmi pregnantním a srozumitelným způsobem. A přece nebyly Feldenkraisovy články a rozhovory ještě nedávno běžně dostupné.

Autor se ve své knize věnuje hlubinné analýze milostných vztahů. Zabývá se různými formami lásky od sexuálního vzrušení přes erotickou touhu až po zralou lásku, přičemž se opírá o psychoanalytické teorie Sigmunda Freuda a jeho následovníků.

Autorky zkoumají symboliku grálu, jeho vztah k alchymii, křesťanské mystice, keltským mýtům a pohádkám. Přibližují historický vývoj legendy, její propojení s artušovskými příběhy a archetypový význam hledání grálu jako cesty k duchovnímu poznání.

Marcuse ve své slavné knize z roku 1964 podrobuje kritice kapitalismus, ale zároveň odmítá socialistické režimy v tehdejší východní Evropě. Moderní industriální společnost se podle autora sice zaštiťuje racionalistou, ale ve skutečnosti je silně irac

Základní a dnes již zcela klasickou učebnici zálesáctví a tábornictví tvoří výbor ze dvou Setonových publikací (Kniha lesní moudrosti a Svitek březové kůry).

Vedle spíše popularizačních titulů se Berne stal i autorem knihy Transakční analýza v psychoterapii, zamýšlené jako základní odborná příručka pro praktikování transakční analýzy.

Jedna ze zakladatelů rodinné terapie Virginia Satir předkládá v této knize strukturovaný pohled na rodinu, komunikaci a terapii. Autorka vychází z předpokladu, že jedince lze pochopit a léčit pouze v sociálním kontextu, hlavně v kontextu rodiny.

Na základě čeho je člověk duševně zdravý? Tak se ptá Erich Fromm ve svých přednáškách z let 1953–1974. To, co je ve společnosti přijato jako normální, může být podle autora ve skutečnosti patologické.

Na základě údajů shromážděných při studiu kultur a etnik po celém světě popisuje Mircea Eliade v této knize základní formy iniciace.

Mezi Freudovy nejslavnější knihy patří Přednášky k úvodu do psychoanalýzy, jejichž první řadu přednesl mezi lety 1915 a 1917 v posluchárně Vídeňské psychiatrické kliniky.

Slavnou monografií o lidské komunikaci z roku 1967 se etablovala skupina psychologů a psychiatrů kolem Mental Research Institute v americkém Palo Altu. Knihu lze považovat za základní přehled tzv. komunikační psychoterapie.

Proč jednomu klientovi psychoterapie nepomůže, zatímco jiný z ní má velký prospěch? Právě tak se od roku 1953 ptal Rogersův žák Eugen Gendlin, který na Chicagské univerzitě celých 15 let na tuto otázku hledal odpověď.

Kniha umožňuje porozumět, co se skutečně děje mezi lidmi během základních sociálních interakcí.

Základní dílo kognitivní lingvistiky způsobilo ve své době revoluci ve filosofii jazyka a přístupu k němu vůbec.

Pohádky zobrazují univerzální funkce psýché, ale přitom neobsahují žádný individuální materiál. Primitivní pohádky – na rozdíl od pohádek moderních – obsahují zkušenosti našich předků, které získali při setkání s archetypickým světem.